Abychom vám mohli poskytovat služby sociálních sítí, používáme na tomto webu soubory cookie. Soubory cookie slouží k osobnímu přizpůsobení obsahu, poskytování reklam na míru. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s používáním souborů cookie.

Ženy mého muže

Film Ženy mého muže rozvíjí více příběhů. Všechny ale souvisí s osudem manželského páru Very (48) a Daniela (52). Vera je mediální hvězda, která má nejlepší léta za sebou. Z úspěšné herečky se stala moderátorka televizní show. Daniel je majitelem zaběhnuté produkční agentury. Ona se soustředí na zbytky své slávy, on na reklamní kampaň pro Japonce. Jejich manželství už dávno uvízlo ve slepé uličce. Žijí spolu jaksi na dálku, jen tak jeden vedle druhého. Jak vše nakonec dopadne?

Herec Martin Stropnický a herečka Zdena Studénková zachyceni na fotografii ve filmové scéně

O filmu

Životy lidí ve středoevropské metropoli opouští v důsledku unáhleného životního stylu lidskost a duchovní hodnoty. Herečka Vera má nejlepší léta za sebou a její sláva dohasíná v moderátorském křesle. Veřin manžel Daniel zatím svádí mladé modelky, bojuje s nadměrnou agresivitou a psychickými zkraty. Děvče, se kterým strávil noc v hotelu, najdou mrtvé. Stává se hlavním podezřelým a sám sebe se ptá, zda by byl schopen zabít...

Film Ženy mého muže rozvíjí více příběhů. Všechny ale souvisí s osudem manželského páru Very (48) a Daniela (52). Vera je mediální hvězda, která má nejlepší léta za sebou. Z úspěšné herečky se stala moderátorka televizní show. Daniel je majitelem zaběhnuté produkční agentury. Ona se soustředí na zbytky své slávy, on na reklamní kampaň pro Japonce. Jejich manželství už dávno uvízlo ve slepé uličce. Žijí spolu jaksi na dálku, jen tak jeden vedle druhého.

Po nečekaném telefonátu z Makedonie přichází do jejich rodiny Liana (16). Její matka byla Slovenka. Nic víc ji neváže k zemi, kde se shodou okolností právě ocitá. O štěstí se ale člověk může pokusit kdekoliv. Liana zasáhne především do příběhu Very. Nechce nic měnit, je příliš plachá na to, aby přetvářela věci k obrazu svému. A přeci se vše obrátí. Liana je ztělesněním toho, co se z Veřina života vytratilo a zanechalo za sebou pocit prázdnoty. Na nic si nehraje, ve své naivitě je naprosto pravdivá. To ve Veře probudí novou citlivost. Do vlastní talk show začne zvát hosty, kteří stojí na okraji mediální pozornosti. Jejím posledním hostem je sama Liana. Děvče, vystrašené z cizího prostředí, nedokáže ze sebe dostat ani slovo. Vera zapomene na záchranný kruh své profesionality a před kamerami se Lianě vyzná ze svého obdivu k ní. To je konec její kariéry.

Daniel zatím stále častěji trpí psychickými zkraty, které mu narušují pracovní vztahy i soukromí. Celá věc zajde tak daleko, že se stane podezřelým z vraždy. V parku objeví uškrcenou modelku z jeho agentury. Daniel s ní byl noc předtím na hotelu, nic víc si nepamatuje. Mohl to udělat. Vera i Daniel se dostali do bodu, kde se vyčerpává jedna životní etapa. Jít dál znamená otočit se novým směrem. Náš příběh končí ve chvíli, kdy už mají to nejhorší za sebou, ale ještě přesně nevědí, co bude následovat. Příležitost se jim otvírá ve změněné rodinné situaci.

Scénář

Scénář filmu Ženy mého muže získal 1. místo ve scénáristické soutěži CENA TIBORA VICHTY v roce 2005 v Bratislavě.

Film Ženy mého muže je reflexí současného života s jeho dobrými, i s těmi horšími stránkami. Scénář rozvíjí několik příběhů - dvě rozdělná partnerství a detektivní linii. Všechny jsou však propojeny s osudem manželského páru, který již není schopen lásky. Na druhé straně jiný pár stále hledá velká slova, jako jsou láska a smrt. Detektivní linie odhaluje tajemství zúčastněných, záhadu, proč postavy nedokážou být skutečné.

Scénář je obohacený o odkaz, jak je možné lidem ukázat důležitost slova láska, mezilidské vztahy, a jak je důležité přehodnocení našeho životního stylu, kariéry a vnitřních hodnot. Oslovuje nás výzva, aby každý z nás dokázal zastavit tento vlastní kolotoč a docenit všechny tyto hodnoty dříve, než bude pozdě.

O hercích

ZDENA STUDENKOVÁ - Vera

Zdena Studenková patří mezi nejznámější slovenské herečky. Absolvovala fotografii na Střední uměleckoprůmyslové škole v Bratislavě. Po ukončení studia herectví na VŠMU v Bratislavě roku 1977 nastoupila na Novou scénu. Od roku 1978 je členkou Činohry SND. Hrála v desítkách televizních inscenací a filmů. V současnosti se objevuje na televizní obrazovce v seriálu Ordinace v růžové zahradě.

Výběr z filmografie: Konečná stanice (2004), Vášnivé známosti (1994), Všetko čo mám rád (1992), Anděl svádí ďábla (1988), Južná pošta (1987), Kára plná bolesti (1985), Anděl s ďáblem v těle (1983), S tebou mě baví svět (1982), Panna a netvor (1978)

MARTIN STROPNICKÝ - Daniel

Martin Stropnický studoval na francouzském lyceu v Ankaře, maturoval na Gymnáziu Jana Nerudy v Praze. V letech 1976 až 1980 studoval herectví na DAMU v Praze. Účinkoval v Městských divadlech pražských a v Divadle na Vinohradech. V devatenácti letech vystudoval Diplomatickou akademii ve Vídni a pracoval na Ministerstvu zahraničních věcí ČR. Postupně působil jako velvyslanec ČR v Portugalsku (1993 - 1994), Itálii (1994 - 1997) a Vatikánu (1999 - 2000). V roce 1998 zastával post ministra kultury. Po návratu k herectví získal cenu Thalie za roli Howarda Katze ve stejnojmenné hře od Patricka Marbera. Znovu hrál na prknech Divadla na Vinohradech, natáčel televizní seriály, filmy, pracoval v rozhlasu a vydal dvě knihy povídek. V současnosti je Martin Stropnický uměleckým šéfem Divadla na Vinohradech.

Výběr z filmografie: Bolero (2004), PF 77 (2003), Návštěvní hodiny (1986), Kariéra (1984); seriály Kriminálka anděl (2008), Poslední sezóna (2006), On je žena! (2004), Slavné historky zbojnické (1985)

TÁŇA PAUHOFOVÁ - modelka

Tatiana Pauhofová se narodila 13. srpna 1983. Jako dítě se objevila v televizním seriálu Škriatok (1995). Studovala na VŠMU v Bratislavě a v té době ji režisér Juraj Nvota obsadil do filmu Kruté radosti (2002). V roce 2003 ztvárnila princeznu Aničku v pohádce Čert ví proč. O dva roky později si zahrála ve snímku Kousek nebe v režii Petra Nikolaeva. Ve filmu Poločas rozpadu (2007) Vlada Fischera si zahrála studentku Miu, do které se zamiluje ženatý čtyřicátník Viktor. Jednu z hlavních rolí získala i v druhém Nvotově filmu Muzika, který získal devět filmových cen Slnko v sieti. V roce 2007 reprezentovala Slovensko na 57. MFF v Berlíně jako první slovenská Shooting Star.

Táňa Pauhofová je členkou Činohry SND. Za hlavní roli ve hře Vítězslava Nezvala Manon Lescaut získala ocenění Dosky 2006. Mezi její nejnovější filmy patří Ženy mého muže, 3 sezóny v pekle a Fabrika smrti: mladá krv.

Výběr z filmografie: BrainStorm (2008), Muzika (2007), Poločas rozpadu (2007), Kousek nebe (2005), Čert ví proč (2003), Kruté radosti (2002), Škriatok (1995)

ÉVA BANDOR - Eva

Éva Bandor se narodila 6. září 1971, s hereckou kariérou začínala v roce 1990 v košickém divadle Thália. V roce 1996 absolvovala VŠMU v Bratislavě a po studiu se vrátila do divadla Thália, kde hrála do roku 2001. Devátý rok účinkuje na scéně Jókaiho divadla v Komárně. Na divadelních prknech se objevila jako Helena v Shakespearově hře Sen noci svatojánské, jako Máša v Čechovově Racku nebo jako Lady Milford v Schillerových Úkladech a lásce. Mezi její další divadelní role patří Ankica (Ivan Kušan: Galócza), Agafia Tichonovna (Gogol: Ženitba), Mama Morton (Kinder-Ebb: Chicago), Anita (Glowaczki: Antigona v New Yorku) a další. Za ztvárnění Marcsy ve hře Mágnáš Miško, Yvonny ve hře Yvonna, princezna burgundská a Máši ve hře Racek ji ocenili v letech 1996, 1998 a 2003 na Festivalu zahraničních maďarských divadel Kisvárda. V roce 2004 získala Cenu Jászai Mari. K filmu se dostala v roce 2003. S Petrem Kerekesem spolupracovala na dokumentu 66 sezón (2003), dále účinkovala v krátkých snímcích Oni nie sú tvoj muž (2005) Mátyáse Priklera, Standard Bastard (2005) Milana Baloga a Mínus (2007) Árona Mátyássyho.

Výběr z filmografie: Mínus (2007), Standard Bastard (2005), Oni nie sú tvoj muž (2005), 66 sezón (2003)

ANNA POLÍVKOVÁ - vyšetřovatelka

Anna Polívková se narodila jako dcera českého herce Bolka Polívky 24. března 1979. Studovala na Pražské konzervatoři, na katedře nonverbálního divadla HAMU v Praze a na Mezinárodní škole pohybového divadla v Paříži. Diváky zaujala v komedii Jiřího Vejdělka Účastníci zájezdu (2006). Na televizní obrazovce se objevila v českém seriálu Ordinace v růžové zahradě (2005). Spolu s otcem Bolkem Polívkou moderovala galavečer předávání cen Český lev 2008.

Výběr z filmografie: Účastníci zájezdu (2006), Hezké chvilky bez záruky (2006), Restart (2005),  Návrat idiota (1999)

VLADIMÍR DLOUHÝ - Martin

Vladimír Dlouhý se narodil 10. června 1958, ve filmu se začal objevovat již jako dítě. Absolvoval Pražskou konzervatoř. Objevoval se na scéně Divadla Na zábradlí, Divadla Rokoko či Divadla na Vinohradech. Během čtyřiceti let ztvárnil postavy ve stovce filmů a seriálů a zařadil se mezi nejlepší herce své generace. Ve filmu debutoval již jako dvanáctiletý, když si zahrál ve snímku Už zase skáču přes kaluže (1970). Diváci ho znají z populárního seriálu Arabela (1980) nebo z pohádky S čerty nejsou žerty (1984). Za vedlejší roli ve filmu Hlídač č. 47 (2008) získal Českého leva.

Výběr z filmografie: Hlídač č. 47 (2008), Jedna ruka netleská (2003), Knoflíkáři (1997), Arabela se vrací (1990),  Nejistá sezóna (1987), Láska z pasáže (1984), S čerty nejsou žerty (1984), Arabela (1980), Už zase skáču přes kaluže (1970)

ĽUBOMÍR PAULOVIČ - vyšetřovatel

Ľubomír Paulovič se narodil roku 1952. Účinkoval v Divadle SNP v Martině, ve Slovenském národním divadle působil i jako ředitel Činohry a Činohru Divadla J.G. Tajovského ve Zvoleně vedl jako umělecký šéf. Paulovič je známý i jako divadelní a televizní režisér. Jako vynikající herec se představil ve filmech Noční jazdci (1981), Pásla kone na betóne (1982), ...kone na betóne (1995), Konečná stanica (2004), Ticho (2005) či Pokoj v duši (2009). V současnosti se objevuje na televizní obrazovce v seriálu Panelák (2008).

Výběr z filmografie: Pokoj v duši (2009), Ticho (2005), Konečná stanica (2004), ...kone na betóne (1995), Lepšie je byť bohatý a zdravý ako chudobný a chorý (1992), Pásla kone na betóne (1982), Noční jazdci (1981)

MARIJA DIMISHKOVA - Liana

Marija Dimishkova se narodila 18. března 1989. Pochází ze Skopje v Makedonii, v současnosti studuje žurnalistiku. Postava Liany ve filmu Ženy mého muže (pracovní název Květy sakury) byla její první hereckou příležitostí. Jako neherečka oslovila tvůrce filmu na kastingu, který se uskutečnil v roce 2007 ve Skopje. Objevila se na něm spolu s kamarádkou, kterou doprovázela. Na roli ve filmu nepomýšlela. Nakonec však na kamerové zkoušky šla a byla jedinou favoritkou.
Díky filmu Ženy mého muže se dostala poprvé za hranice Makedonie, přičemž musela několik týdnů čekat na víza.

 

Jak se vám líbil článek? Hodnocení: 4.0 Počet: 1 Nejlepší: 4 Nejhorší: 4

Diskuze

Vybrané video

Mylène Farmer – Francouzka, která se ráda svléká

Magazín pro všechny správné chlapy jakéhokoliv věku. Články o ženách, sexu, automobilech, technice, sportu, bojovém umění, kultuře a celkové image muže.

O magazínu

ZŮSTAŇTE VE SPOJENÍ

POSLEDNÍ ČLÁNKY

POSLEDNÍ TWEETY

© 2018 Railsformers s.r.o., Ochrana osobních údajů