Roboti útočí
V této oblasti momentálně probíhá asi nejaktivnější závod mezi různými mocnostmi, které se předhánějí v tom, kdo přijde první s pořádnou celkovou koncepcí nasazení robotů v boji. Udělat jednoho robota je totiž dneska už úplná hračka - vymyslet jak ale mají komunikovat mezi sebou nebo s lidmi a kde všude a jak je použít, aby si mohli navzájem pomáhat, to je teprve pořádná challenge. A potenciálních využití mají opravdu hodně, stejně jako výhod oproti lidem. Předně samozřejmě nemají strach a pochybnosti, takže se nedají demoralizovat. Nechybují ,a přitom jsou přesnější, rychlejší a vnímavější než člověk. Také nežízní, nehladoví a nedýchají kyslík, stejně jako jejich konstrukce snese mnohem větší poškození, ať už skrze vystavení extrémním teplotám, tlaku, palbě nebo přetížení. Kombinace tohohle všeho navíc může úspěšně ochránit životy na obou stranách (útočníků i civilistů), stejně jako silně demoralizovat nepřítele. Jasné o jejich podobě je ale především jedno - nemá smysl dělat androidy, kteří vypadají jako lidé. Takže žádný terminátor, bohužel (leda možná pro tu srandu). Nasazovat se budou robotická letadla a vozidla ovládaná na dálku, hmyz a zvířata, která bude snadné zakamuflovat, nebo nehmotné programy jako agenti. V současnosti se nejvíce ale pracuje na robotech protiteroristických - schopných bojovat v městském prostředí a deaktivovat výbušniny.
Všichni milujou lasery
Sci-fi bez laserů opravdu něco chybí, ale dlouho trvalo, než se natolik vylepšil jejich výkon, aby mělo smysl je využít k něčemu jinému než vypalování cédéček a čtení čárových kódů. Hranice 100 000 kW už ale byla překonána a tak lasery začínají, jak by řekli gameři, dávat slušné damage. Účinnost laserů ale i tak klesá se vzdáleností a za špatného počasí, takže nejpoužitelnější budou pravděpodobně ve vesmíru. A proti čemu že jsou vlastně účinné? Už dnes se používají průmyslové lasery na řezání kovů, a ne náhodou - kovy se totiž vysokou teplotou taví. Proto by se lasery měly dát použít proti těm druhům opancéřované techniky, která by normálně odolávala konvenční munici. Velké a pomalé či až statické cíle jsou samozřejmě ideální, protože laser je tím ničivější, čím déle se na cíl může koncentrovat. Ale pokud je cíl obrněný naopak málo, nevadí ani to, že se rychle pohybuje, protože laser se svou rychlostí světla v součinnosti s dobrým zaměřovacím systémem prakticky nemůže minout podsvětelně rychlé objekty. S takovou se laser dá používat především v protiletecké obraně a proti artilerii, protože je schopen sestřelit letadlo, raketu nebo padající granáty. Nebo satelit - čiňané už s touhle myšlenkou laškovali, ale americký špionážní satelit jen dočasně oslepili. Oslepování vůbec je problém - zabíjení vojáků je v pořádku, ale jejich oslepování je podle současného mezinárodního práva válečný zločin. Ještě to tedy bude potřebovat trochu vytunit, ale nakonec se lasery stanou běžným doplňkem vybavení armád.
Kovová bouře a vlaková puška
Kovová bouře alias metalstorm je tak jednoduché vylepšení s tak devastujícm účinkem, že to ani tvůrci sci-fi nečekali. Jediná změna u střelby oproti normálu spočívá v tom, že náboj je odpalován elektrickým impulzem namísto mechanického. To ale umožňuje naskládat do hlavně několik řadu nábojů za sebou a přidat k jedné zbrani libovolné množství hlavní. To celkem zvedlo předchozí rekord 6000 možných výstřelů za minutu na 1 690 000 možných výstřelů za minutu. Ne, nespletl jsem se v počtu nul. Stejně tak se dají udělat odpalovače granátů - představte si schopnost vystřelit 1800 granátů za čtvrt vteřiny. Jedna obranná věžka tak vydá za celé minové pole a zastaví menší armádu, když na to přijde. Jediná potenciálně ničivější střelná zbraň je ve sci-fi naopak docela populární vlaková puška, neboli elektormagnetický odpalovač kovových projektilů nebo i roztaveného kovu. Její hlavní výhodou je obrovská rychlost projektilu, což znamená dostřel v řádu stovek kilometrů a úžasnou přesnost. Síla vystřeleného projektilu je dokonce tak velká, že už teď se uvažuje o možnosti vystřelit nějaké částiče ze dvou vlakových pušek proti sobě a způosbit tak menší jaderný výbuch. Nevýhodou vlakových pušek ale zatím je velký zpětný ráz, což komplikuje jejich použití pro pěchotu, ale i to by se mělo dát vyřešit s dostatečně malými náboji (váha náboje v kombinaci s jeho rychlostí po odpalu totiž určuje sílu zpětného rázu). Vlaková puška má ale i neničivé využití - mohla by vystřelovat věci na oběžnou dráhu, a to hlavně z planetek nebo měsíce bez kyslíku v atmosféře (chemická paliva ho potřebují k hoření).
Diskuze