Afrika ano, islám ne
Obřízku ročně podstoupí asi 120 milionů dívek, což je samozřejmě přibližné číslo.
Nemá nic společného s islámem, jak si většina lidí myslí, praktikuje se bez ohledu na vyznání, a to u křesťanů, židů, muslimů i animistů. Daleko podstatnější než náboženství jsou zvyky konkrétního kmene.
Ženská obřízka je mladší než mužská, která se prováděla už v době egyptských faraonů. Dnes se praktikuje hlavně v subsaharské Africe, ve státech jako Somálsko, Kongo, Senegal, Etiopie, Egypt. Když má holka štěstí, je obřezaná jako nemluvně, většinou ale obřízka plní funkci iniciačního obřadu v pubertě. Někde se ale provádí až u žen po porodu prvního dítěte.
Obřízka v Evropě
Ženská obřízka se s migrací dostala i do Evropy a USA. Samozřejmě se v těhle končinách provádí ilegálně, a jestli někdo obřízku práskne, jejímu vykonavateli hrozí vězení. V praxi se to dělá tak, že „špinavou“ práci odvede načerno místní chirurg, domorodá obřezávačka z africké komunity nebo rodiče vyvezou dcerku na výlet do Afriky. Ale i tam je už v mnoha státech ženská obřízka zakázaná, jenže tradice je holt silnější.
Typy obřízky
A co že to vlastně ta ženská obřízka obnáší Podle rozsahu ufiknutých částí ji dělíme do několika typů:
„Sunna“ typ – odstranění předkožky a části klitorisu, popř. celého klitorisu
Odstranění klitorisu a malých stydkých pysků
Infibulace („faraónská“ obřízka) – odstranění klitorisu, malých i velkých stydkých pysků, sešití genitálu s ponecháním malého otvoru pro moč a menstruační krev
Trauma
Při představě ušmudlané čarodějnice pižlající špinavým střepem nebo žiletkou genitálie ubrečených a vyděšených malých holčiček se normálnímu člověku dělají mžitky před očima. Ve skutečnosti ale dobře situovaní rodiče zaplatí svým dcerám zákrok na klinice. U dívek je taky rozhodující, jak moc si na obřízku pamatují, jestli s ní souhlasily a zda po ní nemají žádné zdravotní komplikace.
Rozhoduje matka
Je to paradox, ale africký, hlavně vzdělaný otec na obřízce svých dcer až tak moc nelpí. Rozhodující slovo tu má matka. A ta má jasno: Holka se bez obřízky nevdá. Tak se totiž pozná slušná (obřezaná) žena od štětky (neobřezané).
Jak to vidí „oběti“
Většinou obřízku vnímají jako součást své sexuální identity a jsou na ni hrdé. Z pohledu Evropana mají až šokující neznalost vlastního těla: Dívky věří, že kdyby se nenechaly obřezat, narostl by jim klitoris až ke kolenům nebo přímo penis. Nebo jsou kmeny, kde věří, že pokud dívka nebude obřezaná, tak zemře. Mimochodem, podle kulturních antropologů je pravým důvodem mužské i ženské obřízky odstranění ženského a mužského elementu. Tím je u chlapů předkožka a u ženských klitoris.
A co sex
Nic moc, říkáte si. Ale zase platí: Nejsou-li zdravotní problémy a neohleduplný manžel, Afričanky si nestěžují. Podle Čechů, kteří v Africe nějaký ten pátek pobyli, nehrozí ani frigidita. Samozřejmě záleží na typu obřízky, u nejradikálnější, faraónské, jsou problémy mnohem častější. Jeden z Čechů znajících dobře africké poměry vzpomíná, jak takto obřezanou ženu nemohl manžel penetrovat a celá rodina řešila, co s tím.
Daleko větším problémem pro takto obřezanou ženu je porod. Bez porodní báby s kudlou je nahraná. Mnohdy to končí i dvoudenním porodem, kdy dítě se narodí mrtvé a jeho hlavička mezitím matce způsobila píštěl do močového měchýře nebo tlustého střeva. Ta už do konce života neudrží moč nebo stolici.
Pokrytecký Západ
Zatímco Evropa a Amerika moralizuje, co je ještě v rámci kulturní identity přípustné a co ne, měla by se podívat sama na sebe: V 19. století byly třeba mužská obřízka a odstranění klitorisu doporučovány jako prevence masturbace. Ta byla tehdy považována za škodlivou. Odstraněním klitorisu se „léčila“ psychóza, hysterie, nymfomanie a světe div se, i frigidita.
Řezat, nebo ne
V Africe se řežou klitorisy, u nás se miminům ve třech měsících propichují uši, dobrovolně si propichujeme bradavky a penisy, necháváme si natahovat obličeje, odsávat tuk. Asi se všichni shodneme, ať si každý řeže co chce a kde chce, ale ať si o tom rozhodne sám – a až v dospělosti.
Diskuze