Dodržuješ zásady fair play?
Jistě, i fair play má své zásady. Neznáš je? Tak tady jich pár je.
- zápas, hra či souboj by měl vždy probíhat čestně a podle předem dohodnutých pravidel
- pokud je tvůj soupeř lepší než ty, nezapomeň mu po prohraném boji podat ruku
- když se ti podaří vyhrát, neznamená to, že se můžeš chovat vůči svým soupeřům nadřazeně, i poražený má nárok na uznání
- během souboje respektuj a dodržuj pokyny rozhodčího
- že chceš vyhrát je v pořádku, ale ne za každou cenu
- sportovní chování by ti mělo být vlastní i v normálním životě
Všechno má své meze, takže i fair play
Někteří sportovci jsou schopni hrát fair play natolik, že uškodí sami sobě. Třeba u atletů se to občas stává. Běží se závod jeden spadne, druhý mu pomůže a mezitím přijde o vítězství, protože zbytek závodníků je předběhne. Tady už asi jde spíš o humanitu než o čistou sportovní hru. Lidskost je ve sportu něco neočekávaného, takže i tento sportovec si zajistí řadu obdivovatelů a fanoušků.
Kde se čistá hra vytrácí a kde ji vidět lze?
Přestože etika ke sportu patří, některé komerční sporty ji neustále vytlačují. Hlavně jde o bojová umění. A proč? Kvůli divákům, chtějí vidět drsný zápas, skutečný boj a jsou ochotni za to zaplatit. Při boxu, kick boxu a thajském boxu tedy není výjimkou, že se čas od času objeví krev, která způsobí mezi diváky vlnu nadšení. Tady projevy humanity mizí a pokud se přece jen objeví, jsou považovány za projev slabosti.
Fair play je vlastní fotbalistům. Pokud se hráč zrají, je celkem samozřejmé odkopnutí míče do autu protihráčem, což se podle pravidel dělat nemusí.
Kdo fair play nehraje?
Snad každého hned napadne kousavý Mike Tyson. Zakousl se svému protivníkovi během zápasu do ucha a poté jej odplivnul do ringu. Za porušení fair play v byl diskvalifikován, což ho zřejmě pobouřilo a vyhecovalo natolik, že neměl problém postavit se bodyguardům, trenérům ani policistům, kteří se hladového Tysona snažili uklidnit. Tento kousanec nebyl jediným boxerovým prohřeškem. Má na triku dokonce znásilnění a bitky po nočních barech.
I nejúspěšnější německý pilot F1 Michael Schumacher šlápnul vedle. Zásady čisté hry poprvé ignoroval v roce 1994 v Austrálii, kdy za účelem získání prvního titulu mistra světa narazil s formulí do Damona Hilla. Michael před závodem vedl o jeden bod, tím že Hilla i sebe ze závodu vyřadil si bodový náskok udržel. Ale na každého jednou dojde. Michael vytáhl tento trik i o tři roky později na Jasquese Villenevua. Pokus se však nezdařil a Michael byl z celého šampionátu vyloučen. Jeho touha po vítězství byla tak silná, že to zkusil i po třetí v roce 2006. Během kvalifikace nasimulovat nehodu v zatáčce a zablokoval celou trať, aby ostatní jezdci nemohli zajet lepší čas. Tímto „férovým“ činem si vysloužil místo na konci startovního pole.
Své fanoušky zklamala i krásná a úspěšná Marion Jonesová. Vyhrávala jednu medaili za druhou, vydělala miliony a pak došlo ke zlomu. Při dopingové kontrole se v jejím těle našel anabolický steroid THG. Jonesová po vyšetřování musela vrátit všechny olympijské medaile i medaile z mistrovství světa. Přišla téměř o všechno, aby měla na zaplacení výdajů musela prodat svůj dům i další nemovitosti. Aby toho nebylo málo, od března 2008 si odpykávala šesti měsíční trest v texaské věznici Fort Worth za doping a padělání šeků, k tomu má dva roky podmínku a dvě stě hodin veřejně prospěšných prací.
V čem tedy myšlenka fair play spočívá? Na startu každé hry, soutěže, závodu by měli mít všichni stejné podmínky.
Diskuze