Slipknot

Alice Cooper, Kiss, King Diamond, Marylin Manson a taky spousta black metalových skřetů, ti všichni dokáží kromě hudby předvést na koncertech i velké divadlo s efektními, někdy hrůznými, či pro změnu pitoreskními proprietami. Slipknot jsou další v řadě.
Fotografie americké hudební skupiny Slipknot

Slipknot - hrajeme na přání

S hudebním fanouškem je to těžké. Nestačí mu, že muzikanti do hudby dávají svá srdce, svůj volný čas, svoje peníze, někdy i svá manželství a jediný člověk, kdo je zná, je pravděpodobně jejich manažer. Ale diváci chtějí víc, chtějí show, chtějí smích, slzy a někteří i krev. Chtějí vzrušení a strach. Chtějí se děsit i odreagovat. A na to už nějaké hraní pár chlápků, na kterých jsou nejzajímavější možná baskytaristovy vousy, nestačí.

Slipknot - Iowa zplodila bandu běsů

Tahle podivuhodná cháska se začala dávat dohromady v roce 1995 ve městě Iowa, když nějaké kontakty proběhly už o něco dříve tamtéž. Píšu schválně - začala dávat dohromady - protože Slipknot je takové menší sdružení příznivců a přátel metalu a dalších kulturních extrémních exhibicí. Kolotoč příchodů a odchodů se v té době uzavřel nástupem excelentního bubeníka Joeye Jordisona a Slipknot se vrhli na psaní skladeb.

Slipknot - nekontrolovatelný zvěřinec

Ale ještě předtím, než vyšla jejich první (ve vlastní režii vytvořená) deska, bylo třeba zaonačit pár věcí. Nejdříve nemastný neslaný název Pyg System byl nahrazen úderným Slipknot a poté se právě z inspirace Kiss zrodila myšlenka na zamaskování všech členů souboru.
Jak už to u Slipknot bývá zvykem, chlapci to vzali zgruntu, takže zvolené postavy připomínaly práci šíleného kostyméra po desetidenní pařbě a s vrozeným nedostatkem soudnosti. Skupina tak chtěla dát mimo jiné najevo, že je jim úplně fuk, jestli lidi budou vědět, kdo jim hraje (nebo si s nimi zahrává), že kašlou na nějaké trendy a image. I když jak už to bývá, z antitrendu si postupně gramofonové firmy udělaly velice dobrý obchod.

Slipknot - peklo se otevírá

První album Mate.Feed.Kill.Reapeat si Slipknot vydali sami v roce 1996 a okamžitě si získali pozornost. Už tehdy je lehce zaštítila firma Roadrunner Records, zatím tedy jenom při pomoci s distribucí alba. U druhé desky Slipknot, která vyšla o tři roky později, už však Roadrunner fungovali jako plnohodnotný chlebodárce. A měli taky proč.
Kapela nedisponovala pouze šílenou vizuální stránkou, ale i hudebně měla co říct. Základem se stal nu-metal, který byl tehdy na vzestupu, ale Slipknot do něho narvali velkou část death metalu, hard coru a přímo zvířecí šamanské rytmiky. Však není divu, ve skupině jsou tři perkusionisté.

Slipknot - ostré koncerty

A především tento mazec vynikne naživo. Slipknot totiž nepatří mezi ty skupiny, které by ve studiu něco přikrašlovaly, či by za ně dokonce hrál někdo jiný. Koncert Slipknot připomíná invazi marťánů ve vašem obyváku. Všichni členové skupiny jsou v neustálém pohybu a hrají opravdu naplno. Živelná energie se valí z pódia do publika. A pokud se na chvilku zastaví, je to jen proto, aby bubeník Jordison předvedl své sólo, při kterém se se soupravou otáčí, až zůstane viset obličejem proti zemi, ale končetiny mu pořád jedou.

Slipknot - neúprosný buchar

V době, kdy vychází třetí album Iowa (2001; mimochodem, samotní muzikanti své město prezentují stále jako zatuchlou šedou díru), už jsou z nich hvězdy a všechni čekají, čím je Slipknot překvapí. Ale ti si stále drhnou svou, což je na jednu stranu pochopitelné, ovšem část posluchačů žádá změnu. Podobně jako album Slipknot i Iowa je neúprosné bušení do posluchačovy lebky bez místa, kde by bylo možné nabrat dech.

Slipknot - směrem k pestrosti

To, co mnozí čekali už dříve, přišlo se zatím poslední studiovou deskou Vol. 3: The Subliminal Verses. Slipknot svou hudbu obalili do vícebarevných odstínů, dokázala odlehčit našlapané pasáže a vypichnout (považte) melodie. Už to není cirkulárka zapnutá na plný výkon, ale soustava kladiv, kterými jednotliví kováři tlučou různou silou, podle toho, jaké železo je třeba ukovat. Přestože je mnozí fanoušci po tomto album zatratili, vypadá to, že si Slipknot našli cestičku, která by mohla vést k dalším deskám, aniž by přitom hlavama museli stále rozbíjet zdi.
Momentálně jsou Slipknot ve stádiu odpočinku, ale zpěvák Corey Taylor a kytarista Jim Root se naplno věnují své druhé kapele - Stone Sour, která hraje přece jen odlehčenější muziku a tentokrát se to obejde bez masek.
Jak se vám líbil článek? Hodnocení: 4.0 Počet: 1 Nejlepší: 4 Nejhorší: 4

Diskuze

Vybrané video

Adele – královna hitparád i prodeje
Podpořte projekt Cisterna pro hasiče Žulová nákupem v e-shopu s charitativním kalendářem a reklamními předměty.

Magazín pro všechny správné chlapy jakéhokoliv věku. Články o ženách, sexu, automobilech, technice, sportu, bojovém umění, kultuře a celkové image muže.

O magazínu

ZŮSTAŇTE VE SPOJENÍ

POSLEDNÍ ČLÁNKY

POSLEDNÍ TWEETY

© 2024 Railsformers s.r.o., Zásady zpracování osobních údajů Nastavení Cookies