Meteority a jejich pády

Meteority jsou popisovány jako pevná tělesa, která dokáží přežít pád atmosférou a pak dopadnou na zem. Jsou to jakési zbytky zářících meteorů. Jakmile dopadnou na Zem, zůstane po nich buď malá jamka nebo obrovský kráter.

Snímek zobrazující meteority ve vesmíru

Průlet meteoritů atmosférou

Při průletu atmosférou ztrácejí meteority velkou část své hmotnosti, což znamená, že po dopadu nemají své počáteční rozměry. Cestou v atmosféře se totiž povrch úlomků zahřívá a následně taví.

Dělení meteoritů podle jejich složení

Kamenné meteority – aerolity

Takovýto meteorit obsahuje křemičitany, a to většinou příměsi železa a niklu. Kamenné meteority se pak rozdělují na chondrity a achondrity.

Siderolity

Siderolity jsou přechodné typy k meteoritům železným.

Železné meteority – siderity

Tyto meteority obsahují z větší části kovové složky.

Meteority a jejich pády

Ročně na naši Zemi dopadne kolem 5 000 – 17 000 tun meteorického materiálu, což je poměrně ohromné množství. Za rok 1985 bylo jen ve sbírkách muzeí uložena neuvěřitelných 2500 meteoritů. Ovšem je třeba myslet na to, že z jednoho pádu meteoritu může pocházet více úlomků, což je tzv. meteorický déšť.

 

Asi 93% meteoritů, jenž jsou nalezeny po pádu, jsou meteority kamenné. Vysvětlení je jednoduché, kamenných meteoritů je mnohokrát více než těch železných. Ovšem dodatečně nalezených meteoritům je z větší části železných, jelikož se mnohem lépe odlišují od okolí.

 

 

Během posledních několika let se hodně meteoritů nalézá na pouštích a ledovcových plochách např. na Sahaře či Antarktidě.

 

 

Meteorit, který vstupuje do naší atmosféry, má rychlost menší než 20 km.s-1 a zářit začíná ve výšce kolem 130 km. Světlo meteoritu je velmi jasné a pohasíná ve výšce okolo 25 km. Tam je meteorit zbrzděn odporem vzduchu a padá na Zemi volným pádem. Jako stopa po jeho dopadu může zůstat malá jamka a pokud je meteorit větší, zůstává po něm kráter, který však ze zemského povrchu postupně mizí.

 

Nejznámější meteorit

Mezi nejznámější meteorit patří Canyon Diablo v Arizoně, který měl průměr 1,2 km. Zůstal po něm kráter, který se zachoval díky tamějšímu suchému počasí.

 

Jedním z poslední dopadů meteoritů byl dopad tzv. Tunguzského meteoritu z roku 1908. na místě se však žádný kráter nevytvořil, protože Země se s největší pravděpodobností srazila se shlukem meteoroidů. Tento křehký materiál se rozpadl ještě předtím než dopadl na povrch.

Jak se vám líbil článek? Hodnocení: 4.0 Počet: 2 Nejlepší: 5 Nejhorší: 3

Diskuze

Vybrané video

I věda může být populární
Podpořte projekt Cisterna pro hasiče Žulová nákupem v e-shopu s charitativním kalendářem a reklamními předměty.

Magazín pro všechny správné chlapy jakéhokoliv věku. Články o ženách, sexu, automobilech, technice, sportu, bojovém umění, kultuře a celkové image muže.

O magazínu

ZŮSTAŇTE VE SPOJENÍ

POSLEDNÍ ČLÁNKY

POSLEDNÍ TWEETY

© 2024 Railsformers s.r.o., Zásady zpracování osobních údajů Nastavení Cookies