Mezi námi chlapy
Znáte to sami: když v pánské společnosti dojde na ženské skalpy, vypadá to, že se u stolu sešli ti nejzdatnější lovci, kterým neunikne žádná kořist a kteří ji okamžitě položí na lopatky. Prostě sexuální štvanci, kteří jdou z postele do postele. Znalecky se pochechtáváte, trousíte cynické poznámky, mluvíte v náznacích nebo naopak vybalíte všechny detaily a tak trochu žonglujete s čísly. Samozřejmě směrem nahoru. Protože ať chcete nebo ne, výzkumy mluví jasně: ženské udávají nižší počet sexuálních partnerů než chlapi. Fajn, řeklo by se, že je to vlastně v pořádku. Pořád věříme tomu, že ženské mají menší potřebu sexu, jsou cudnější, sex na jednu noc je nezajímá. Ale s kým pak teda všichni ti chlapi spí??!
Detektor lži a pravda o milencích
Pravda je čistá a prostinká jak úmysly našich politiků: chlapi si počet sexuálních partnerek nadsazují, ženy naopak uvádějí nižší počet. Zjistil to mezi jiným i pokus, kdy vědci ženám kladli dvakrát dotazy ohledně počtu sexuálních partnerů. V prvním případě ženy uváděly nižší počty milenců, druhé odpovědi byly snímány detektory lži. A světe div se, počet sexuálních partnerů se najednou zvýšil… Ženské prostě mají zakódováno, že se od nich čeká určité chování (cudnost, nevýbojnost) a podle toho svoje odpovědi přizpůsobí, aby vyhověly představám o ženském sexuálním chování.
Dvojí metr
A divíte se jim? Znáte to sami ze svého okolí, možná tomu i sami věříte: chlap, který sklátí všechno, co mu přijde pod ruku (přesněji řečeno pod úd), je prostě hřebec, borec, hvězda. K dotyčné, co se nechá sklátit, okolí už tak shovívavé není a vyslouží si jiné, zdaleka ne tak lichotivé přezdívky. Je to vlastně krásný příklad toho, že když dva dělají totéž (soulož), není to totéž.
Trapas???
Vzpomínáte na film Čtyři svatby a jeden pohřeb a na scénu, v níž se Andie MacDowell svěřuje Hughu Grantovi s počtem sexuálních partnerů? Deset? Patnáct? Dvacet…? Skončila na čísle třicet, Hugh přiznal asi pět sexuálních zážitků. Ustála to. On taky. Dokonce tak dobře, že v závěru krásná Andie podlehla jeho věčnému chlapeckému šarmu a řekla mu své ano. Ne, ženským fakt nevadí, že máte míň sexuálních zážitků než ony. A jestli podlehnete pokušení a budete se ze sebe snažit udělat Casanovu, který prošel prakticky každou postelí v okolí, stejně to praskne.
Kvantita versus kvalita
Je vlastně počet sexuálních partnerek tak důležitý? Když se ráno probudíte s bolením hlavy vedle chrápajícího stvoření, které jako by Marfuše z Mrazíka z oka vypadlo, žádný extra zážitek to nebude. Ani estetický, ani sexuální. Ale máte rychlý skalp, to je fakt. Když s někým chodíte měsíce nebo roky, mohli byste dělat zkoušky z ženské anatomie, erotogenní zóny a bod G najdete i poslepu a o ženském orgasmu toho víte víc než doktor Uzel. Ne nadarmo se říká, že ten, kdo dokonale pozná jednu ženskou, zná všechny ostatní. Jste sice pořád na čísle jedna, zatímco notýsky vašich známých se plní rychlokvašným sexem ze zadních sedadel aut, ale kvalita je na vaší straně.
Když je skóre nula
Záleží na vaší osobnosti. Buď se k téhle skutečnosti jako už zmíněný Robert Kodym postavíte čelem („jsem skoro panic, není to lehký, nešel bych za nic do ňáký děvky… Vždyť jich znám tuny, moderních slečen, za čtyři rumy byl bych jim vděčen, ale to není to, co tady hledám“) nebo si prostě nějakou tu postelovou story vybájíte („a kluci všechno sežerou mi, z ruky zobou, nafouk jsem jim hlavy, ó to mě baví…“). Ostatně, víte jistě, že vaši kámoši vám o svých sexuálních radovánkách říkají pravdu?
Diskuze