Vábení divadla
Grossmann byl múzou políbené dítě. Bodejť by ne, měl v genech divadelní krev – předkové jeho matky měli slavnou kočovnou divadelní společnost. Grossmann měl už po maturitě jasno: bude se věnovat divadlu. Rodiče, hlavně otec, byli jiného názoru. Později tuto scénu Grossmann se Šimkem s nadsázkou zachytili v jedné ze svých povídek: „Pokusil jsem se otci odporovat holí, ale tatík zvolal: ,Ještě ránu a otevřu úly!´ Prohrál jsem.“ Ale ne tak docela. Stavební fakultu nedokončil, volání divadelních prken bylo silnější. V klubu Olympik se seznámil s Miloslavem Šimkem, se kterým si padli do oka. Začala jejich spolupráce, která byla přerušená vojenskou službou.
Ortel
Vojenská služba byla pro osud Jiřího Grossmanna klíčová. Právě tady se totiž dověděl, že trpí zhoubnou a v té době nevyléčitelnou Hodgkinovou chorobou, což je onemocnění části bílých krvinek. To znamenalo konec vojny, ale nikoli konec divadelní činnosti Ta zdárně pokračovala dál pod křídly Semaforu, kde u diváctva bodovaly Návštěvní dny. Silnou zbraní tandemu Š + G bylo dovedení obyčejných situací ad absurdum, laskavý humor a skvělé dialogy. To všechno umocněno suchopárným, školometským přednesem.
Kavárenský povaleč
Grossmann neměl zrovna příkladnou životosprávu, přírodu znal jenom z knížek, všemu, co zavánělo sportem, se úspěšně vyhýbal, ale vyloženě si lebedil v kavárnách. Třeba v takové Slavii byl jako doma, v jedné ruce cigárko, v druhé pero na zapisování nápadů a před sebou skleničku. Paradoxem je, že nekuřák a milovník přírody Šimek později onemocněl stejnou chorobou. Ani on ji nepřepral.
Závidím…
Ale vraťme se ke Grossmannovi. Ten zemřel roku 1971. Ještě necelý měsíc před smrtí točil svůj poslední Návštěvní den. Pamětníci vzpomínají, že už bylo jasné, že tento díl nebude možné odvysílat. Umírat ve třiceti je docela sviňárna. Zvlášť když máte talentu a nápadů na rozdávání. Ani Grossmannovi se nechtělo. Stačí se zaposlouchat do textu, který napsal pro Naďu Urbánkovou: Závidím cestám, že mohou vést, závidím stromům okolo cest, závidím loukám srpnový žár, závidím horám potoků pár, závidím houslím stříbrný hlas, závidím mořím prostor a čas…
Diskuze