Nezapomeň si uklidit vesmír
Jednou z hlavních oblastí, ve které ženy jednak hlásají svoji naprostou nepostradatelnost a jednak ustavičně otravují své mužské protějšky je bezesporu úklid. A pozor – teď nemluvím o údržbě, činnosti která má za cíl zajistit, aby něco nadále nebo znovu plnilo nějakou konkrétní funkci. Údržba je nezbytná a jsou to v drtivé většině případů právě muži, kdo se jí umí (a tedy musí) zabývat (a toho taky ženy často nepokrytě využívají, aniž by většinou samy na oplátku hnuly prstem). Úklid je třeba umývání oken, ustavičné vysávání nebo zametání, utírání prachu a leštění nábytku, rovnání věcí na poličkách, atd. Pro koho to dělají (nebo nás nutí dělat) No pro nás muže určitě ne, nám stačí když skrz okno je vidět nebo jestli polička drží na zdi. Když už by aspoň šlo o hygienu, to je jiná, ale to by potom stačilo takhle uklízet jednou za měsíc a ne každý den. Tak schválně, víte co je zajímavého třeba na vysávání No, jakože obecně NIC, ale krom toho jedna věc – bez ohledu na to jak často se vysává, pořád je na zemi prach a nějaká smítka a chlupy. Proč Jedno slovo: entropie. Zákon vesmíru, podle kterého se všechno pořád rozpadá a řád se proměňuje v chaos. Boj s tím stojí drahocennou energii, které je konečné množství, a proto by se s ní nemělo plýtvat na v tomto případě nejen neplodnou, ale ještě i otravnou činnost.
Co bychom si bez žen počali
Některé věci, které tradičně ženy pro muže dělají, ale bezesporu jsou užitečné – člověk musí jíst a mít si co obléci taky není k zahození. Výchova dětí je pak naprosto zásadní. K prvním dvěma a jim podobným činnostem je potřeba říct jednu důležitou pravdu: muž bez ženy hlady neumírá a neplahočí se nahý kanály. Ano, je možné, že bude mít v bytě nepořádek, ale taky je úplně dobře možné, že mu to bude úplně jedno. Nejlepší příklad proti tomuhle druhu ženské „nepostradatelnosti“ uvádí známý český šovinista Josef Hausman, jehož invalidní přítel se radši rozvedl se svou ženou, která ho kvůli jeho postižení začala nesnášet, a i on jako vozíčkář se jednoduše najedl v restauraci a vypral si prádlo v prádelně. Možná to bude pro některé z žen překvapující, ale většina mužů si je ve skutečnosti nebere proto, že zrovna akutně potřebují kuchařku a uklízečku, nýbrž proto, že je vlastně mají docela rádi. A když ony potom ustavičně zveličují svoje zásluhy, umenšují naše zásluhy a dětem neustále nakukávají, jakej je jejich fotr lempl a budižkničemu a taky, že nejdůležitější v životě je mít uklizený pokojíček, to pak není divu, že je přestáváme mít rádi. Když navíc neustále trvají na tom, abychom s nimi tvrdli doma při sledování telenovel, nebo když nám nedají pokoje s tím, kdo všechno vydělává víc peněz než my, to pak může vztah zhořknout hodně rychle.
Neužitečnost není žádné zlo
K takovému rozpadu manželství dochází hlavně proto, že přinejmenším jedné straně nedochází, o co vlastně v milostném soužití a v životě vůbec jde. Jak praví jedno zenové moudro: nejlepší je být naprosto neužitečný, protože potom vás nikdo nemůže využívat. Nestanete se tak jenom kolečkem v soustrojí, které nemá žádnou svobodu a žádnou možnost osobního růstu nebo tvořivé seberealizace. Když žena muži zakazuje jakoukoli spontánní činnost nebo zábavu a nutí ho zabývat se samými „užitečnými“ věcmi, případně pokud mu vyčítá nedělání ničeho užitečného, dělá z manželství s ní vězení. To pak není divu, že se chce muži utéct. Když už muži nějakou zábavu dovolí, jako třeba dívat se na hokej, ale pak jí ustavičně kazí vysáváním, umýváním oken nebo hysterickými scénami kvůli všemu, co kdy neudělal, muž ji přirozeně uvidí jako někoho, kdo zábavu kazí, a ne někoho, s kým zábava je. Klid je ve vztahu mnohem důležitější než úklid, zábava je mnohem důležitější než užitečnost a láska je mnohem důležitější než stav domácnosti. Proto se běžně rozvádějí i lidé s tunami peněz a domy jako z katalogu. Navíc trocha toho živého chaosu a bohapustého flákání se je často právě tou nezbytnou inspirací k vytvoření něčeho opravdu důležitého – uměleckého díla nebo technického vynálezu. Tak například: nebýt jedné plesnivé svačiny na hromadě nepořádku v laboratoři, neměli bychom dnes penicilin. K nepořádku je potřeba mít respekt. A opravdu důležité je brát člověka jako člověka a ne jako nástroj.
Diskuze