Audioslave - rozpad gigantů
Audioslave jsou v kontextu hudební scény dost zvláštní formací. Ta zvláštnost tkví zejména v tom, že i když všichni nějak tušili, že ze spojení bývalého frontmana Soundgarden, Chrise Cornella, a tří čtvrtin bývalých Rage Against the Machine, může vyjít geniální hudba, málokdo jim dával životnost delší než jednu desku a turné.
To, že Audioslave vydávají už svůj třetí počin, je možno považovat za malý zázrak, přičemž krátce před uvedení desky na trh se opět ozvaly zaručené zprávy o tom, že tato superskupina (i když toto označení asi není na místě) to už má za sebou.
Audioslave - spojení vody a ohně
Není pochyb o tom, že jak Soundgarden i Rage Against the Machine ve své době přepsali historii rockové hudby. Ti první se ve svých písních, které dříve hřměly rockem, punkem a starými Black Sabbath přetvořili na svébytný monolit, který kromě rockové dravosti přinášel i velkou dávku melancholie a temna. Bývají označování za jednu ze základních kapel grunge, ale jejich kořeny byly vždy trochu jinde.
A RATM převálcovali ztuhlou rockovou scénu neúprosnými politickými písněmi, které se zarývaly do hlav díky pronikavému hlasu Zakka De La Rochy a kytarovému experimentování Tima Morella.
Jak dlouho vydrží Audioslave?
První deska tohoto kvarteta se navíc přes všechny pochyby povedla naprosto dokonale, pokračování Out of Exile a letošní Revelations už je přijímáno s jistými rozpaky, přestože už je slyšet, že si Audioslave našli svou polohu, ve které jsou schopni smísit to nejlepší nejen ze své minulosti. Ale stejně všechny tyto hudební aktivity Audioslave přebíjí neustálá diskuse, jestli to tato kapela nazabalí.
Chris Cornell má stále sólové ambice, mimo vydařené (ale komerčně totálně vyhořelé) desky z roku 1999 má na svědomí hudbu k poslednímu Jamesi Bondovi a příznivci RATM stále doufají, že se tato kapela (stejně jako spousta jiných „nadobro” rozkmotřených) dá opět dohromady.
Diskuze