Nouze a bída malého programátora
V každém případě bychom si nezávislých her měli vážit, protože není vůbec snadné vyvjíet hru, pokud člověk není obrovské studio se spoustou peněz. Nejlepší hry obvykle produkují týmy desítek až tisíců lidí třeba pět let. Zkuste si takhle udělat konkurenceschopnou hru, když je vás...jeden člověk, kterej dostane zaplaceno až pokud se hra prodá. Po pár letech vývoje. I když se totiž jedná o něco relativně jednoduchého, když to chcete udělat dostatečně rozsáhlé a funkční, prostě to holt trvá. Není tedy divu, že většina takzvaných "indie" her je graficky spíš jednodušší, ale nezávislé hry mají zase jiné svoje jedinečné přednosti, kterým se velká studia nejspíš nikdy nemůžou úplně vyrovnat. Když jste totiž velké studio a dáváte do hry spoustu peněz, chcete mít jistotu, že ty peníze se vám vrátí. Proto to budete hrát na jistotu, podle očekávání hráčů. Musíte proto nutně kopírovat ostatní úspěšné hry a experimentovat jen po troškách. Když jste ovšem nezávislí, tak jste sakra nezávislí - jediným vaším omezením je vaše fantazie. A tvůrčí schopnosti, ale to je vedlejší. A to je velké plus, v době, kdy hráči jsou čím dál víc znudění hrami, které vypadají přesně tak, jak je očekávali. Nové kreativní herní nápady se tedy dají očekávat hlavně od menších nezávislých studií nebo jednotlivců, kteří se tak snaží udělat si jméno tím, že udělají něco, co tu ještě nebylo a na co by si nikdo jiný netroufl. Pojďme se teď podívat na příklady dvou úspěšných indie her z nedávné minulosti:
Fez - Nejvíc prostorové 2D ever
Tahle hra je dokonalým příkladem té tvůrčí invence, o kterém jsem mluvil. Bylo nebylo, hry na pomalých pravěkých počítačích nejdřív měly pouze dva rozměry, a jak postoupila technika, ze 2D se postupně přešlo na 3D. Mnoho hráčů si však začalo zoufat, protože se jim po dvou pixelovatých rozměrech najednou zastesklo, na druhou stranu se už ale nechtěli úplně vzdát toho kouzelného třetího rozměru. No a do téhle situace přišel Kanaďan Phil Fish s geniálním nápadem, jak se vlk může nažrat, aby koza zůstala celá - Fez vypadá jako klasická 2D logická plošinovka, akorát s tím zvratem, že i když vždy hrajete na 2D obrazovce, hra se odehrává ve 3D světě, ve kterém můžete otáčet pohled kolem dokola. No a fakt, že se musíte doslova placatit 3D světem ve 2D je podstatou logických puzzlů, které musíte řešit. Vaší misí je zachránit váš krásný barevný pixelovatý svět, který se začal rozpadat, a to skrze hledání a skládání ztracených rozbitých částí. A nenechte se zmýlit, může to znít jako blbina, ale ke konci jsou už ty puzzly pekelně těžké, takže rozhodně se jedná o pořádnou výzvu. Z našich končin by se to asi nejvíce dalo přirovnat k Fish Fillets, ke kterým má mnoho místních pařanů velmi kladný sentimentálně-nostalgický vztah. Pokud vás tedy baví logické hry, Fez by pro vás měl být velmi dobrou volbou.
Super Meat Boy - Hardcore plošinovka jaksepatří
I v tomto případě se jedná o plošinovku, což je možná nejčastější žánr nezávislých her, ale tentokrát logika trochu ustupuje do pozadí a místo na výsluní získává nebývale drsný styl. Samozřejmě pořád není jednoduché všechny nástrahy překonat, a taky by nemělo být, každopádně mezi plošinovkami je Meat Boy dost mimořádný adrenalinový zážitek. Základem každé plošinovky je totiž vytvoření jakéhosi pouta s vaším hopsáčkem, abyste opravdu nechtěli, aby selhal. Normálně v plošinovce třeba propadnete mimo obraz, když špatně skočíte, a pak se předpokládá, že to panáček nepřežil. V tomhle případě se Meat Boyovi stane většinou něco mnohem horšího - Meat Boy je extrémně zranitelný, a kola jsou plná kotoučových pil a jiných nástrojů očividně navržených na zpracovávání masa. Aby to už tak nebylo citově drásající, vaším cílem je osvobodit vaši lásku, Bandage Girl (která je na Meat Boye v podstatě náplastí), kterou vám z náruče unesl zlotřilý Dr. Fetus, což je, ehm, plod v lahvi. No, ten začal se zločineckou kariérou brzo. Za tuto hru je zodpovědný jistý Edmund McMillen, a podle toho co říkal v dokumentárním filmu s názvem Indie Game: The Movie, příběh hry dost odráží to, jak se cítí. Stejně jako předtím tvůrce Fezu ve stejném filmu říká, že příběh jeho hry dost odráží zase jeho životní situaci. Hm, být nezávislým tvůrcem her je asi opravdu o nervy.
Diskuze