Abychom vám mohli poskytovat služby sociálních sítí, používáme na tomto webu soubory cookie. Soubory cookie slouží k osobnímu přizpůsobení obsahu, poskytování reklam na míru. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s používáním souborů cookie.

Agrese v nás aneb My všichni potenciální zabijáci

Taky byste neublížili ani mouše? Nechceme vám brát iluze, ale ano, ublížili. A nejen mouše. Psychologové tvrdí, že pod tlakem okolností se agresorem může stát každý z nás. Tedy i vy.

Snímek zachycující muže v bílé košili s kravatou a rukama v pěst

Takový normální nacista

Vzpomeňme na druhou světovou válku a holocaust. Jestli žijete v domnění, že všichni nacističtí pohlaváři byli vyšinutí psychopati, musíme vás zklamat. Byli to vlastně „normální“, v mnoha případech kultivovaní a vzdělaní lidé. Psychologický profil nacistického pohlavára Adolfa Eichmanna ukázal, že to nebyl žádný sadista ani perverzák, ale v podstatě nudně normální nácek. K bestiálním zákonům a z nich vyplývajícím zvěrstvům ho dotlačilo soukolí dějin, jejichž součástí byl vlastně i on sám.

Když má autorita moc

To se pak dějí věci! To potvrzuje i slavný experiment ze 60. let minulého století, který inicioval psycholog Stanley Milgram. Cílem bylo ověřit, co všechno jsou lidé ochotni udělat, když jim to nařídí někdo, koho považují za autoritu. Výzkum spočíval ve studii dvou skupin – žáků (což byli Milgramovi pomocníci) a učitelů, které vybíral z běžné populace. Při špatné odpovědi měl učitel právo pustit do žáka elektrický proud od neškodných dávek až po smrtících 450 voltů. Milgram předtím zkontaktoval několik kolegů – psychologů, kteří optimisticky tvrdili, že jen jedno procento nejsadističtějších učitelů použije smrťácký elektrický šok. Jenže šok čekal všechny zúčastněné, včetně psychologů. Za nejzazší hranici, tedy 450 voltů, zašlo 26 ze 40 osob, což jsou skoro dvě třetiny. Pokračovat odmítl jen jeden jediný člověk, ostatní „hra“ zjevně chytla, aniž by se zajímali, zda svého „žáka“ nadobro neusmažili. Další podobné pokusy tyto závěry potvrdily. Milgram později shrnul svůj výzkum slovy: „Chování, které je v rozporu s absolutními základy morálky, dokáže autoritě odmítnout jen velmi málo lidí.“ No potěš…

Hra na vězení

Dalším, o lidské psychice hodně vypovídajícím pokusem, byl tzv. stanfordský vězeňský experiment. Pokus se odehrával ve sklepě univerzity, kde bylo vytvořeno falešné vězení a studenti byli rozděleni na dvě skupiny – dozorce a vězně. Dozorci se tak vžili do svých rolí, že experiment musel být předčasně ukončen. Ponižující pozice, svlékání vězňů, předstírání homosexuálního styku… Nepřipomíná vám to něco? Stejné praktiky řešil svět o třicet let později v írácké věznici v Abu Ghraib. A naše kultivovaná civilizace byla tím barbarským chováním jaksepatří zaskočena a pobouřena. Ale jak tvrdí psycholog, iniciátor stanfordského experimentu, lidská agrese a krutost vycházejí spíš než z genetických předpokladů z okolního prostředí nebo aktuální situace. Nevím jak vás, ale mě tohle zjištění zrovna neuklidnilo…

Děsivě pravděpodobná fikce

V Belgii žije a píše spisovatelka Amélie Nothomb. A jedna z jejích knih, Kyselina sírová, není moc veselé čtení. Zavádí nás do reality show. A ne ledajaké. Před zraky televizních diváků a za dohledu kamer je nám představen koncentrační tábor s vězni a dozorci. O osudech vězněných rozhodují diváci. To oni určí, kdo zemře příště. A zatímco diváci u televizních obrazovek hltají svou porci popcornu a každodenního vzrušení, tábor se vylidňuje. Nereálné? Tak proč mají takový úspěch krváky a PC hry, kde krev cáká po kbelících?

Jak se vám líbil článek? Hodnocení: 5.0 Počet: 1 Nejlepší: 5 Nejhorší: 5

Diskuze

Vybrané video

5 nejoblíbenějších hitech hraček současnosti

Magazín pro všechny správné chlapy jakéhokoliv věku. Články o ženách, sexu, automobilech, technice, sportu, bojovém umění, kultuře a celkové image muže.

O magazínu

ZŮSTAŇTE VE SPOJENÍ

POSLEDNÍ ČLÁNKY

POSLEDNÍ TWEETY

© 2018 Railsformers s.r.o., Ochrana osobních údajů