Abychom vám mohli poskytovat služby sociálních sítí, používáme na tomto webu soubory cookie. Soubory cookie slouží k osobnímu přizpůsobení obsahu, poskytování reklam na míru. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s používáním souborů cookie.

Vyberte si hudbu, která stojí za řeč

Zapomeňte na Biebera, Rihannu nebo Lady Gaga. Za pár let už po nich beztak ani pes neštěkne. Pokud všechno vsázíte jen na své mládí, svou krásu nebo nějakou módu, nevydrží vám to. Pravá hudba je nadčasová a proto někdy bývá pořádně doceněna až později, nemusí být hned nejpopulárnější. Podívejte se se mnou na ty umělce, kteří nejen že válí dneska, ale už mají své místo mezi legendami skoro jisté.

Fotografie hudební skupiny Daft Punk

Nejlepší hudba prej už byla

Takové věci se vždycky říkají - všichni pamětníci mají pocit, že za jejich mladých let byla tráva zelenější, nebe modřejší, holky krásnější a vůbec všechno lepšejší. S hudbou je tomu úplně stejně, vládne obecný dojem, že kapely jako Beatles nebo zpěváky jako Elvise už nikdo nikdy nepřekoná. A oni byli výborní, to je samozřejmě pravda, ale možná je trochu nefér očekávat, že dneska by měly existovat umělci, kteří dělají to samé lépe. Celkem se ignorují nové hudební žánry nebo nové kombinace žánrů, ve kterých se teď dělají věci, které před pár desítkami let ani nebyly možné. Nebo alespoň nikoho ještě nenapadly. Pro pamětníky zvyklé na písničkáře, bigbít nebo dechovku to kolikrát ani není hudba. Ale jak už jsem říkal, jenom čas ukáže pravou hodnotu. A mezitím si alespoň můžete poslechnou to nejlepší, co se dneska v branži dělá.

 

Múza žije

Zdroj: fans.askaninja.comAnglická kapela Muse je krásným příkladem toho, že jsme nezapomněli, jak se dělá pořádná klasika. Jejich žánrem je rock a že jim to šlape - jsou naprosto legitimním nástupcem o generaci starších Queenů. Napůl je to právě to, co všichni dobře známe a milujeme na takových kapelách, napůl je to však něco ještě o stupeň dál. Frontman Matt Bellamy možná není tak nadaným zpěvákem jako Freddie Mercury, i když zpívá v podobných výškách, ale využil svých nedostatků k tomu, aby si našel svůj jedinečný styl. Krom toho umí virtuozně hrát na kytaru i na piano. Narozdíl od Queenů jsou členové kapely Muse také mnohem více zběhlí ve vážné hudbě, se kterou klasický rock kombinují. Takže se o tom dá uvažovat jako o pořádně vohulené klasice i jako o chytrém rocku. Fandové obou žánrů rozhodně nebudou zklamaní. Téhle variaci se říká rocková opera a právě tam směřoval i Freddie Mercury, především se slavnou skladbou Bohemian Rhapsody. Muse se tedy poučili z historie a vyšli z toho nejlepší (mimo jiné i z první vlaštovky chytrých rockových kapel - skupiny Radiohead).

 

Budoucnost je tady

Zdroj: wallpapervortex.com"Hudba budoucnosti" je sousloví, které se obvykle vztahuje k něčemu, co si zatím dokážeme akorát tak možná představit. Věřte mi ale když říkám, že kapela Daft Punk je tam už dnes. Tato vlajková loď hudebního kyberpunku nedávno složila velmi vysoce ceněný soundtrack k filmu Tron: Legacy, který se odehrává uvnitř počítače, v kyberprostoru. No a Daft Punk si tam taky zahráli. A jako jediní nepotřebovali kostým, protože tito dva Francouzi normálně chodí oblečení jako roboti. Nemyslím, že by se kdy dali vidět bez těch kostýmů. A v tom to je, pro ně to asi nejsou nejsou kostýmy, nýbrž jejich skutečný styl. Jejich hudba je (překvapení, překvapení) elektronická, mechanická a automatická, vychází totiž ze zvuků, které vydávají počítače a jiné stroje. Rozhodně ale není neživá, obsahuje spoustu divoké energie a bude vám evokovat právě to, jak počítače fungují. Nebo jak by to uvnitř nich asi vypadalo. Byli tedy výbornou volbou pro onen soundtrack. PS: Zkuste si to pustit v autě a bude vám připadat, že letíte ve vesmírné lodi.

 

DnB ftw

Zdroj: roargasm.comMusím se přiznat, že docela dlouho jsem měl vůči žánru drum and base výrazný odpor. To bylo ale způsobené tím, že jsem z něho vždycky slyšel jenom nějaké amatéry a blby jako Sámera Krysu. Najde se v něm ale spousta výborných kapel, jako například Pendulum. V podstatě by se na ně a na jejich hudbu dalo aplikovat to, co jsem řekl k hudbě Daft Punků, ale to není tím, že by to obojí bylo na jedno brdo. Spíš jde o to, že kyberpunk a DnB jsou na stejné vlně - obojí se dělá mixováním elektronických nebo elektronicky upravených zvuků na počítači. V tom je právě budoucnost hudby, protože počítačů už bude jenom víc a víc, výkonějších a všudypřítomnějších. Aby takovou hudbu někdo chápal, musí mít zkušenost s počítači a ta starším lidem nebo klasickým umělcům často chybí. To se ale v budoucnu změní. Neohrnujte tedy nad nimi nos a jestli na jejich hudbu narazíte na nějaké párty, zaručeně se to tam pořádně rozjede. Energie v dobře udělaném DnB je obrovská a může vás klidně dostat až do tranzu.

 

Zvuk apokalypsy

Zdroj: mlimages.deviantart.comVycházet z vážné hudby je obvykle výborný krok pro kapely moderních žánrů, protože to umělcům dodá technický skill, vizi a váhu. Jako první to taky udělali Beatles, když ke své skladbě Yesterday přidali zvuk symfonického orchestru a že to stálo za to. Jejich úspěch pak začalo kopírovat víc a víc lidí, až už to začalo být nudné - klasický art rock se celkem vyčerpal a oposlouchal. Dneska je potřeba být drsnější, jít ještě o krok dál. A to udělala právě Apocalyptica, finský kvartet cellistů, který začal přehráváním metalových balad od Metallicy na cella. A protože cella jsou děsně cool nástroj se silným, leč srdceryvným zvukem, stal se z nich fenomén. Začali pak postupně skládat i svoje vlastní věci, přidávat další nástroje nebo zpěvy, ale v zásadě zůstali věrní svým cellům, na která umí hrát virtuózně. Tzv. symfonickému metalu dlouho vládli Nightwish, ale narozdíl od nich se Apocalyptica nerozpadla ani se jim nevyčerpaly nápady. Ještě dnes stále vydávají nové věci, koncertují a válí jako kdykoli předtím, dokonce bych řekl že zrají. Pokud se vám tedy líbí klasika nebo metal, Apocalyptica by vás měla nadchnout.

 

Čas je pěkná mrcha

Zdroj: femina.czJá vím že jsem měl v úmyslu zabývat se jenom žijícími současnými umělci, ale v kategorii ženských zpěvaček opravdu musím udělat výjimku. Amy Winehouse sice už naživu není, ale za současnou ji hodlám považovat i tak. Její zvláštní styl je paradoxně tak trochu návratem do minulosti, k jazzu první poloviny dvacátého století. Zvláštní ale je, že je zkombinovaný s moderním popem takovým způsobem, který bere to nejlepší z obojího a vynechává to, co nefunguje. Je to tedy další z kombinací klasiky a moderní hudby, a opět funguje naprosto skvěle, k potěšení fanoušků všech žánrů, které jsou v tom zahrnuty. Jak je vidět, trocha nostalgie a trocha novoty jsou univerzálním receptem na nadčasovou hudbu. Když uděláte písničku, která by se líbila lidem před sto lety i dnes, asi máte docela dobrou šanci, že se bude líbit ještě i za dalších sto let. Amy proto může odpočívat v pokoji (kterého si zaživa zrovna moc neužila), protože její hudba ji rozhodně přežije o mnoho, mnoho let. Posuďte sami...

Jak se vám líbil článek? Hodnocení: 4.0 Počet: 1 Nejlepší: 4 Nejhorší: 4

Diskuze

Vybrané video

Ulítnete na kiteboardingu?

Magazín pro všechny správné chlapy jakéhokoliv věku. Články o ženách, sexu, automobilech, technice, sportu, bojovém umění, kultuře a celkové image muže.

O magazínu

ZŮSTAŇTE VE SPOJENÍ

POSLEDNÍ ČLÁNKY

POSLEDNÍ TWEETY

© 2017 eMagazíny.CZ s.r.o.