Jak na zkrocení hyperaktivního dítěte? Pořiďte mu skate!
Tony byl ve svých devíti letech zářivým příkladem hyperaktivního dítěte. Nevěděli si s ním rady ani jeho rodiče a ani učitelé ve škole, kterou navštěvoval. Vše se ovšem změnilo jednoho krásného dne, kdy dostal od svého staršího bratra skateboard. Svůj podíl na tom měl také jeho otec, který mu dal prostor pro vyblbnutí a postavil mu za barákem malou rampu na ježdění.
Obyčejné prkno se čtyřma kolečkama rázem pohltilo všechnu jeho přebytečnou energii a obrátilo mu dosavadní život totálně naruby. Trénoval šest hodin denně a jeho táta společně s rostoucím úspěchem svého syna obětavě stavěl další a mnohem větší rampy.Vše co na skateboardu kdy dělal, prováděl vždy s maximální precizností a nebyl s ničím nikdy spokojen až do té doby, dokud to neudělal „čistě“.
Velký talent a milionové výdělky z něj udělali krále skateboardu osmdesátých let
Dva roky poté, co si Tony poprvé stoupl na skateboard, se z něj stal sponzorovaný skejtový jezdec a za další dva roky již uznávaný profesionál. Jeho prvním sponzorem byla firma Dogtown Skateboards. V šestnácti byl nejlepším skateboarďákem na světě. V sedmnácti už měl za sebou 103 závodů, z toho jich 73 vyhrál a v 19 z nich skončil jako druhý. O dva roky později si nechal postavit na kopci soukromou obří rampu, aby se mohl ještě lépe připravovat na další úspěchy. Se stoupajícím talentem, stoupala také jeho popularita a samozřejmě dolary na účtu. Díky němu skateboarding v osmdesátých letech frčel a Tony byl jeho králem. Společně se svým otcem založil Národní skateboardovou asociaci (National Skateboarding Association – NSA), která pořádala a doposud pořádá závody po celých Státech.
A zase ta krize…
Tak jak to už v životě bývá, dalo se očekávat, že po prudkém vzestupu, musí následovat ještě prudší pád. A nejinak tomu bylo i v případě Tonyho popularity. Jeho popularita klesla téměř na bod mrazu, klasický skateboarding rázem nahradila jeho streetová verze, zvyšovaly se náklady na provozování skateparků a ve velkém se proto rušily jak soutěže, tak i závody. Následujících pár let tedy bylo pro něj opravdu velmi krutých...
To by ale nebyl Tony, kdyby se na něj neusmálo znovu štěstí a nedostal šanci účinkovat v alternativní soutěži X Games. Na X Games získal první a druhé místo a znovu se tak zasloužil o návrat skateboardingu na výsluní. Vyhrával soutěž za soutěží, blýskal se na různých exhibicích a všechny doslova pobláznil. Navíc v roce 1999 vyrazil celému světu dech díky svému triku „900“, který zvládne jako první na světě. Ve svých jednatřiceti se závodění oficiálně vzdává, přesto však ze scény neodchází.
Skateboarding není jen o ježdění, své o tom ví právě Tony Hawk
Tony se proslavil nejen jako nejlepší skateboardový jezdec, ale také jako úspěšný podnikatel a částečně i herec. Společně se svým přítelem Penem Welinderem založil společnost Birdhouse a sám pak ještě společnost Hawk Clothing, která byla zaměřena na skejtové oblečení pro děti (tu později koupila společnost Quiksilver). Za velmi úspěšnou je pokládána i Tonyho spolupráce s firmou Activision. Z jejich spojení vzešel na svět první díl série Tony Hawk Pro Skater, kterého se prodalo více než 1 300 000 kusů. Následovaly hry Pro Skater 2, Pro Skater 3, Pro Skater 4, Underground, Underground 2, American Wasteland, atd.
Svou hereckou premiéru si odbyl v akčním dramatu Thrashin. Objevil se také ve spoustě dalších snímků, dokumentů a seriálů, kde hrál většinou sám sebe. Z nejznámějších filmů jmenujme například xXx a Legendy z Dogtownu.
A co říci závěrem? Snad jen to, že Tony Hawk je dodnes považován za nejlepšího skateboardistu na světě. I když má již čtyři křížky na čele, pořád jezdí jako bůh.
Diskuze