Realita v 2.0

Jaký je hlavní problém staromilců a anti-technických typů s počítačovou technologií No přece tvrzení, že počítač nás odtahuje od reality. Co když ale odstraníme viditelný počítač jako věc samu o sobě Co když místo monitoru budeme obraz mixovat v brýlích s tím co vidíme normálně Co když sluchátko bude implantované do ucha nebo bude součástí oblečení Co když klávesnice bude promítaná před nás na libovolný povrch nebo bude existovat jenom jako nehmotné body visící před námi v prostoru Co se stane s naším vnímaním reality, když realita a virtuální kyberprostor nebudou oddělené, ale budou jedním a tím samým prostředím Spousta věcí, které jsou možné jenom ve hře, se najednou můžou stát přirozenou součástí  naší každodenní reality - ovládání předmětů kouzelnou hůlkou nebo zaříkadly, měnění vzhledu oblohy stejně snadné jako měnění pozadí na ploše, házení fireballů v lese a střílení zombie v ulicích, navádění se levitujícími a svítícími šipkami... Akorát ten život budete mít pořád jenom jeden.

Všechno to ale nebudou jenom samí jednorožci, duhy a bonbóny. Vylepšená realita nám  totiž pomůže taky ve válce lépe likvidovat naše protivníky. Ve speciálních brýlích se vám do skutečného obrazu můžou přidat jakékoli informace o směru, vzdálenosti, rychlosti, počtu, velikosti nebo vyzbrojení nepřátelských jednotek, což vám všechno usnadní orientaci a koordinaci útoku i obrany. S namalovanými a zvýrazněnými cíli se pak snáze trefíte a můžete si klidně i zapnout počítadlo zabitých nepřátel nebo zbývající munice ve všech vašich zbraních. V kombinaci s všude rozmístěnými kamerami a mikrofony nebo satelitním sledováním pak může každý jednotlivý voják vidět a slyšet všechno, co se děje kdekoli nejen na bojišti, ale i na celé planetě. Protože tohle ale ještě není dostatečně podobné počítačové hře, dalším krokem je zapojení robotů do boje a jejich dálkové ovládání - to pak můžete rovnou dát nějakým puberťákům jako novou videohru a ani si přitom nemusí uvědomovat, že je to doopravdy. Tahle vize "vylepšení" reality je na rozdíl od té pozitivní dost znepokojující, ale  bohužel je úplně stejně možná a stejně pravděpodobná. Tak to ale je s novými technologiemi vždycky - už takovým primitivním nástrojem jako je nůž si můžete ukrojit chleba stejně jako vypíchnout oko.

V každém případě vylepšování reality je naprosto zásadní a extrémně blahodárné v jedné konkrétní oblasti - léčbě určitých tělesných postižení a duševních poruch. Hlavně jde o to, že každá počítačová vymyšlenost je vlastně svého druhu protéza alias prodloužení našeho dohledu, doslechu, dosahu nebo myšlenkových pochodů. Pokud vám tedy něco chybí, počítač v kombinaci s jinými stroji to může nahradit - dálkové ovládání mrknutím nebo myšlenkou náhradí chybějící ruce, samohybný vozík nebo chodítko nahradí nohy, kamera nahradí oko, mikrofon nahradí ucho, no a tak to bude pravděpodobně dál pokračovat. Pomůže vám ale i v případě, že jste například autisté, a jako takoví nepoznáte na ostatních lidech jejich emoce nebo záměr. Protože to ale počítač se správným softwarem a kamerou poznat umí, stačí když si nasadíte ty speciální brýle a pak na každém člověku uvidíte doslova na čele napsané, co si myslí nebo jak se cítí. Nebo jestli lže. Stejně tak se dá řešit problém s pamětí - abyste se nemuseli celí potetovat jako nešťastný hrdina z filmu Memento, stačí když vám brýle (nebo kontaktní čočky; nebo čip na sítnici) budou neustále a všude ukazovat jmenovky, popisky a harmonogram. Kdo ví, třeba se to jednou dostane až do bodu, kdy vlastně vůbec nebudeme potřebovat mozek.