Ne úplně bezpečné plavby vesmírem
Když se řekne 2001: Vesmírná odyssea, co vás napadne Zlotřilá umělá inteligence Totální vesmírnej trip Lék na nespavost Jak už to tak v žánru "tvrdé" science fiction bývá, zvykem jsou tu dlouhatánské záběry, realistická fyzika, vypiplané modely lodí, skafandrů a vesmírných těles. Jestli vám tenhle mistrovsky natočený film přijde příliš zdlouhavý, je to naprosto pochopitelné. Není to pro každého. V takovém případě buďte opravdu rádi, že jste neviděli nic od ruského extrémisty dlouhých záběrů Tarkovského. Jeho filmům Solaris nebo Stalker se raději vyhněte obloukem. Pokud vám naopak Vesmírná odyssea přijde naprosto úžasná, okamžitě si dohledejte filmy Solaris (ten starý původní, ne remake s Georgem Clooneym) a Stalker. Co je na tom opravdu zajímavé je to, že i když odysseu považují všichni za přelomový film, zrovna my, Češi, jsme natočili něco podezřele podobného dřív - film Ikarie XB 1. Hlavně vizuální design je překvapivě téměř totožný, takže i kdyby se Kubrick přímo neinspiroval naším filmem, určitě musel vycházet ze stejných zdrojů jako náš režisér Jindřich Polák. Tenhle film vážně stojí za to shlédnout, už jen z nostalgických důvodů. Stejně je ale dívatelný i dnes, o tolik předběhl svoji dobu. Protože na něj již nikdo nenárokuje autorská práva, můžete ho shlédnout rovnou na youtube:
Nejtemnější města
Ne všechna velká science fiction se však odehrává ve vesmíru. Dalším z dnes už typických prostředí budoucnosti je Město Noir, noční město plné mrakodrapů, létajících strojů a světel. Prvním opravdu velmi zapamatovatelným filmovým městem budoucnosti bylo to v němém a shodou okolností také německém snímku Metropolis. Podivné, zřejmě existovala doba, kdy Němci ještě dělali výborné filmy. Možná si říkáte, že němý, černobílý futuristický film z třicátých let není zrovna váš šálek čaje. Možná byste to měli znovu zvážit. Efekty v Metropolis jsou na svojí dobu neuvěřitelně zdařilé, protože sestávají ze spousty velkých ručně dělaných modelů, které jsou skvostně umělecky navrženy. Troufám si tvrdit, že jsou objektivně mnohem lepší než nějaké trapné průměrné počítačově vykreslené triky. Město zde působí skutečně a úchvatně, a stejně tak další ikonické kulisy - laboratoř šíleného vědce zde získala svoji tradiční podobu a stejně tak jeho výtvor - ženský android - inspiroval design robotů pro několik dalších generací. Další logický krok ve vývoji města budoucnosti pak přišel s filmem Blade Runner od Ridleyho Scotta, tvůrce Vetřelce a nejednoho dalšího kultovního filmu, který letos přijde s Prométheem, nepochybně dalším uměleckým dílem klasické sci-fi. V Blade Runnerovi se poprvé město ponořilo do temnoty a rozsvítilo svoje světla, čímž vytvořila ideální atmosféru pro příběh z dystopické budoucnosti, která je plná stínů, tmavých uliček a bezedných pádů.
Galaxie, v těch to žije
A co takhle vydat se odvážně tam, kam se ještě nikdo nevydal Je docela dobře možné, že během několika století opravdu vynalezneme nadsvětelný pohon a pomocí něho se vydáme ke hvězdám. Jak to ale bude v naší galaxii vypadat V obecném povědomí existují dvě celkem odlišné vize - jedna díky Star Treku a jedna díky Hvězdným válkám. V první variantě se budou všechny problémy rešit pomocí nějakých technokeců, všichni lidi budou nosit různobarevný pyžama, spolupracovat jen tak v ekonomice bez peněz a mít po ruce spoustu podivných gadgetů. V druhé variantě to nebude moc jiné, než jaké to bylo vždycky - impéria a republiky se střídají, bitvy probíhají pomocí vypimpených ručních zbraní a vypimpených pušek, magie je pořád pro všechny srozumitelnější než technologie, láska a svoboda bojují se zlobou a nenávistí a co planeta, to exkurze do nějakého historického období. Ať už ale máte rádi svůj vesmír šprtovský nebo rytířský, faktem zůstává, že Star Trek nejspíš inspiroval celou řadu vynálezů, na kterých se dnes už pracuje s celkem slibnými výsledky - hlavně teleport nebo replikátor. Také už dnes není nepředstavitelné, že by posádku vesmírné lodi mohli tvořit lidé všech barev, velikostí, pohlaví nebo věků. Hvězdné války pak zanechaly snad ještě větší stopu na popkultuře. Věděli jste například, že v některých zemích je Jediismus už oficiální církví Boj dobra se zlem nikdy nebyl tak atraktivní a tento vesmír naskýtá jedinečnou příležitost pro skloubení víry, spirituality a technologie. A to dává mnohým lidem naději.
Přátelé a příšery
Mezi vědci i fanoušky sci-fi také díky určitým filmům probíhají diskuze o tom, jaký vlastně život ve vesmíru bude, až ho potkáme (nebo si nás najde). Někteří se domnívají, že jediným cílem mimozemšťanů bude vyskočit na nás z nějakého tmavého zákoutí a schramstnout nás (viz Vetřelec nebo Věc), případně nás ulovit a sebrat naši páteř jako trofej (viz Predátor). Jiní zase vidí mimozemšťany jako mnohem lepší bytosti, než jsme my, které by mohly být naší spásou (hlavně Spielberg o tom natočil hafo filmů - mimo jiné ET mimozemšťana a Blízká setkání třetího druhu). Kdo ví jak to nakonec bude, třeba v některých mimozemských jazycích "chramst" znamená ve skutečnosti něco neškodného jako "Ahoj, jak se máš Já měl trochu hlad, ale už je to dobrý." V každém případě bychom asi mohli být na pozoru před těmi druhy, které mají několik řad ostrých zubů a mezi jejichž klíčové charakterstiky patří schopnost nebýt vidět, dokud je nemáme za krkem. A taky před stroji, které vypadají jako rakouští herci s neprůstřelným akcentem (viz Terminátor).
Šup s ním do stroje
Natažení člověka, nebo aspoň jeho vědomí do komplu je ve filmech docela hodně stará myšlenka. Většina z vás bude určitě znát Matrix - málokteré umělecké dílo z jakéhokoli žánru či období udělalo tolik pro popularizaci a propagaci něčeho, co bylo původně undergroundové. Díky Matrixu se stal kyberpunk mainstreamovou záležitostí - nedokážete si představit, jak moc něco takového punkery naštve. To je jako kdyby se najednou bílý mrtvolný make-up stal naprosto normálním - potom by polovina gothů musela kupovat nový šminky, aby se měli jak odlišovat od normálních lidí. Málokdo už ale viděl film Dark City, který má zápletku hodně podobnou Matrixu, a přitom vyšel o rok dřív. Tam se ani tak nejedná o počítače, ale...no, raději nebudu prozrazovat, jak to dopadne - podívejte se na to a uvidíte. Myslím že postačí, když řeknu, že takové město jako v tomhle filmu je opravdu jako z jiného světa. Matrix má možná lepší boje, ale Dark City zase hutnější atmosféru a tajemství. Už dávno předtím ale existoval film, který naprosto revolučně poskytl náhled do kyberprostoru - Tron. Nedávno se dokonce dočkal pokračování, které není špatné. Podívejte se ale raději na originál. Věřte tomu nebo ne, hodně scén tam vypadá líp. Nějakým kouzlem totiž před třiceti lety dosáhli efektu toho, že se jedná o extrémně pokročilou počítačovou animaci, a to tak, že trochu zpočítačověli skutečný záznam a taky postavili hmotné 3D modely, které pak zpitvořili tak, aby vypadaly jako polygony.
Diskuze