Charakter komiksu
Jedná se o chronologicky uspořádané kresby nebo jiná zobrazení s doprovodným textem v cílených sekvencích, které společně vytvářejí celistvý příběh. Nejčastěji se v komiksech užívá „bublin“ k zobrazení mluveného slova či myšlenek. Častou formou jsou monology, doprovodné texty vypravěče, ale i karikatury (ty už nejsou bezpodmínečně nutné). Pozadí příběhu je po vzoru kreslíře Hergého zobrazením reality, která zvyšuje ve čtenářích důvěryhodnost prostředí, ve kterém se hrdinové pohybují. Typické rozdělení komiksů lze rozdělit na mainstreamové a stripové. Mainstreamové komiksy původem z Ameriky se snaží o co nejrealističtější zobrazení postav i prostředí. Za strip komiks můžeme považovat krátké příběhy, obsahující obvykle 3-5 panelů.
Cesta od „comic stripu“ ke „comicsu“
Původní označení tohoto žánru byl „comic strip“, ale v první polovině 20. století vzniklo samostatné slovo „comics“, které bylo později počeštěno na „komiks“. Můžete se však setkat i z názvem comix (popř. komix), tím se většinou myslí americký undergroundový komiks, jenž se těšil oblíbenosti především v 60. a 70. letech minulého století.
Špetka z historie
Přestože si většina lidí spojuje komiksy až s počátkem 20. století, tak první stopy spadají už do období starověkého Egypta, kde byly objeveny nástěnné malby, které zaznamenávaly pásmo obrázků a textů již proběhlého děje. Podobné kresby jsou známy i z předkolumbovské Ameriky. Za komiks můžeme považovat i Trajánovo vyprávění na římském sloupu. Ve středověké Evropě se začali kreslit obrazové příběhy bez doprovodného textu. Známou památkou je kreslené Utrpení svatého Erasma.
Zrození moderního komiksu
Na vytvoření základu moderního komiksu se podílel především Rudolph Töpfer, který v polovině 19. století produkoval spoustu kreslených satirických příběhů. Spojení sekvencí obrazu a písma považoval za svého koníčka, nikoliv revoluční objev. Po něm nastoupila celá řada podobných kreslířů, avšak do historie tohoto umění se zapsal pouze jeden, a to Richard Outcault. Tento muž začal v časopise New York World zveřejňovat svůj „strip komiks“ Yellow Kid (rovněž jméno hlavního hrdiny). Ode dne 16. února 1896 Yellow Kid odstartoval fenomén moderních komiksů.
Od Rychlých šípů po Hellboye
Komiks Rychlé šípy podle díla Jaroslava Foglara je v české společnosti v historickém podvědomí od nepaměti, ale nejvýznamnější české komiksové dílo Octobriana už mnoho lidí nezná. A přitom právě toto dílo významně ovlivnilo vývoj komiksů ve světě. Velké oblibě se těší komiks Raoul nebo Hana a Hana, a to díky časopisu Reflex. To byla lehce shrnutá situace komiksové scény v ČR, a jak je na tom komiks ve světě? Zde si vzhledem k velkému rozšíření nabídky každodenních stripů lidé rychle na komiksy zvykli a oblíbili si je. Prvním moderním "komiksákem" byl ve 30. letech Action Comics, v čele s hlavním hrdinou Supermanem. Ten odstartoval obrovský zájem po superhrdinských komiksech. Na chvíli zájem o komiksy poklesl, ale své příznivce si udržel až dodnes. V současnosti je trh nasycen filmově zpracovaných komiksů, jako je X-Men, Hellboy, Spider-Man, Ghost Rider, Fantastic Four, Sin City, 300, Watchmen aj. Pokud se zajímaté o komiksy nenechte si ujít výstavu Karla Saudka, který je svou kvalitní prací považován za krále českého komiksu. Výstava nazvaná Kája Saudek and 60’s aneb Zlatá šedesátá komiksově! Právě v tomto období vznikla autorova vrcholná díla (Honza Hrom, Pepík Hipík atd..). Výstava, která probíhá od 20.11.09 v českém centru Praha předvede veřejnosti zcela neznámé a nezveřejněné Saudkovy práce. Mimo jiné i mnoho dalších zajímavostí, které můžete spatřit do 2. ledna 2010. A to si nemůžete nechat rozhodně ujít!
Diskuze