Sitcomy jsou specifickým žánrem, pro něhož je charakteristický malý počet postav, které se v průběhu seriálu příliš nevyvíjí. Dokážete si snad představit, že by Sheldon najednou začal chápat ironii a uvědomil si význam sociálních vztahů? Či snad že by Barney Stinson ze seriálu Jak jsem poznal vaši matku sundal oblek a přestal prohánět všechny sukně kolem sebe? Brilantně propracované statické povahy jednotlivých postav jsou pro tento žánr opravdu důležité.
Místa, v nichž se děj jednotlivých sitcomů odehrává, také nejsou závratně početná. Většina dějů se realizuje v bytech, hospodách a barech či pracovištích vystupujících postav. Na pohled nahodilé místa jsou však voleny velmi pečlivě, aby dokonale dokreslovaly charakter postav. Myslíte si, že by Sheldon ve striptýzovém baru vypadal přirozeně? Také představa Barneyeho při sestrojování jaderného reaktoru je naprosto utopická.
Situační komedie se do diváckých myslí zapsaly zejména díky nezapomenutelných hlášek hlavních hrdinů, které jsou mnohdy zdůrazněné namíchaným zvukem smějícího se publika (tzv. „laugh track“). Smích v amerických sitcomech často pochází od reálného publika, které se účastní natáčení jako diváci. Připomeňme si ty, které v televizi můžeme slýchat dennodenně:
Sheldon
"Bazingaaaa“ "*Knock* *knock* *knock* Penny? *Knock* *knock* *knock* Penny? *Knock* *knock* *knock* Penny?"Barney:
"Haaaaaaave you met Ted?" (česky „Uuuž se znáš s Tedem?") "Suit up!" (česky „Nahoď oblek!") "It´s gonna be Legen - wait for it..." …… "...dary!" (česky „Bude to legen … počkej si …dární“)
