Viva la résistance!
Některé z vás možná napadlo, že se na ty reklamy stejně radši budou dívat. Hm, ne. Ne vážně, vyprdněte se na to. Možná si říkáte, že některé jsou docela zábavné a že se stejně nic nestane, protože si přece nic z toho nekoupíte na základě nějaké blbé reklamy. Zkuste se na to podívat radši takhle: každých dvacet minut vám někdo nepozvaný vpadne do bytu a začne vám nabízet vysavače, pojištění, Amway kraviny, Bibli nebo čert ví co. Přivítali byste takovou neodbytnou armádu otrapů s otevřenou náručí Milionkrát denně Protože přesně to děláte, když se díváte na reklamy a říkáte si „jé, ty reklamy jsou vlastně docela fajn“. Co je tohle za logiku, to je vážně zarážející. Kdyby podomní prodejce přihodil k dobru nějaký ten vtip a obrázky nahých slečen, byly by jeho invaze do vašeho soukromí a jeho nepokryté lhaní najednou v pořádku Reklamy jsou akorát zákeřnější, protože dělají invazi rovnou do vašeho mozku, a to aniž byste si toho všimli. A k tomu ještě ne do těch částí, ve kterých je rozsvícená příslovečná žárovka. Leze vám to do podvědomí, do snů a do nevysvětlitelných nutkání. Když v obchodě uvidíte dva výrobky srovnatelné kvality a ceny, přičemž na jeden z nich jste reklamu viděli a na druhý ne, vsaďte se, že v devíti případech z deseti si instinktivně vyberete ten z reklamy.
Něco pro zdraví
Když už se tedy v televizi přechodně není na co dívat, můžete se dočasně vrhnout na nějakou činnost, která… No, prostě nějakou činnost. Jako že se hýbete a něco děláte a tak. Pamatujete si na to ještě Když jste jako děti nebyli k zastavení a lítali po místnosti jako radioaktivní veverky Ona trocha toho pohybu pravidelnému divákovi rozhodně neuškodí. V temné totalitní minulosti a v temné současnosti České televize jste neměli čas pomalu ani na to, abyste si doběhli jednou za dvě hodiny na záchod. Nebudu tvrdit, že přestávky nejsou v televizi potřeba a tohle je trochu málo. Dneska už ale máte pomalu dost času na to, abyste si během reklamy zaběhli maratón na olympiádě v Grónsku. Můžete si proto v klidu zacvičit. A protože různých druhů cvičení jsou tuny, můžete si vybrat, co jen se vám zlíbí: aerobik, pilates, zumbu, ta teď letí, jógu nebo tantru. Pokud jste mužní muži, zkuste si vystřihnout nějaké sklapovačky či kliky, nebo si nechávejte u gauče erární činku. Vaše tělo vám poděkuje. Ze zdravotních důvodů bych také doporučoval vypnout během reklam zvuk, abyste neměli v obýváku kravál jak na letišti, které právě Sověti bombardují atomovkama. Mohli byste taky něco zakousnout, ale ať to radši není kýbl zmrzliny, mamutí kýta v bizoní šťávě nebo sůl s brambůrkovou příchutí.
Pozor na hlavu
Stejně jako tělo při sledování televize převážně strádá, i vaše mysl je obvykle v ohrožení. Neříkám, že vám bude klesat IQ nebo něco takového, ale můžete nabývat různých dojmů, ze kterých se pak stanou železné košile zvyků, stereotypů nebo přímo ideologií. Například české tzv. „místopisné“ seriály (nemocnice, ordinace, ulice, městečka, náměstíčka, atd. atp.) mají tendenci zobrazovat „obyčejný život obyčejných lidí“ tak přesvědčivě, že nám tu z toho lidi opravdu obyčejní. Zkuste si to proto prokládat něčím kreativním a neobyčejným, i kdyby to bylo zábavné, bude zároveň mnohem užitečnější. Můžete začít třeba luštěním křížovek nebo skládáním puzzle (přece jen s tím IQ jeden nikdy neví), ale jsou i tvořivější a originálnější kratochvíle. Pokud jste přesvědčením igráček, vysypte si před televizi hromadu lega, chevy nebo merkuru a postavte si hvězdu smrti nebo Eiffelovku nebo Titanik na dně očí Leonarda di Capria. Cokoli vás napadne. S notebookem na gauči byste zase mohli něco naprogramovat nebo si pustit nějakou logickou minihru ve flashi. Taky se dá číst knížka, malovat obrázek, cvičit na hudební nástroj no a nebo naprosto ultimátní aktivita: konverzace. Představte si to, hovořit s vlastními blízkými, vyprávět si příběhy a hrát u toho Dostihy a sázky. Tak to my jsme bez té televize dělali… Užitečné to bylo v tom, že pak rodina líp držela pohromadě. A když už nebude zbytí, aspoň si trochu ukliďte pokoj nebo přibijte tu poličku. Kdybyste to zvládli všechno, kdo ví, možná si na to zvyknete a budete naopak to všechno prokládat televizí.
Diskuze