Gramofon - vzešlý z Edisonových myšlenek Gramofon zaznamenal svou největší proslulost od začátku minulého století až do jeho osmého desetiletí. V té době byl nejrozšířenějším přístrojem na přenos zvukových záznamů.

Jeho prapředky byly:
fonograf orchestrion Základní myšlenka a fungování gramofonu vymyslel a taky si nechal patentovat Thomas Alva Edison v roce 1878. Vynálezce se však poté soustředil na vylepšování jiného svého objevu - fonografu. Lákala ho u něho neměnná rychlost při přenášení z válce, zatímco gramofon vyžadoval změnu rychlosti při posunování přenosky.
Gramofon - vítězství nad fonografem Rozdíl mezi záznamem na válci fonografu a na desce gramofonu je v tom, že v případě fonografu se jedná o záznam hloubkový a u vinylu stranový. Navíc fonografový válec byl daleko křehčí. Tyto dva přístroje si navzájem konkuroval v závěru 19. století, kdy s konečným řešením gramofonu přišel německý myslitel Emile Berliner. Přístroje té doby se poháněly mechanismem na pero a zvuk se přenášel mechanicky z drážky přímo do membrány reproduktoru.
Elektronika pak v dalších letech tento záznam zesilovala, přičemž stereo přišla na řadu až v druhé polovině minulého století. Pro zajímavost, desky, které se přehrávají pro gramofon standardní rychlostí 33,3, se vyrábějí od roku 1931.
Gramofon - vytlačen, ale nepokořen Gramofon a tradiční vinylové desky ustoupily do pozadí s nástupem CD disků a formátu MP3. Přesto se však z nimi můžeme setkávat nejen u milovníků špičkového zvuku, kteří kromě autentického přenosu zvukového záznamu oceňují i velké obálky těchto desek, které jsou proti malým bookletům cédeček uměleckými díly.
Gramofony vstoupily do světa nových hudebních stylů, mixuje se s nimi muzika, dají se na něm vyluzovat různé zvuky a ruchy a běžně ho používají DJ´s, kteří jsou jedněmi z největších zájemců o tradiční černé vinilové „asfalty” a firmy některé produkty vyrábějí přímo pro ně.