Made in Japan
Vemte si skoro cokoli, co je tak trochu šílené, stylově ujeté a vyžaduje to drahé technologické hračky, a už máte v podstatě jistotu, že to vymysleli v Japonsku. Drifting byl vynalezen na horských serpentinách v zemi vycházejícího slunce v polovině šedesátých let. Původně driftování sloužilo jen jako způsob blokování oponenta, ale postupně se stalo středem zájmu těch poněkud extrémnějších fandů rally. Jak to vypadá v praxi uvidíte v tomhle videu z japonských luhů a hájů:
Need for Speed hadra
Původně ale šlo nelegální závody, a i když postupně vznikly oficiální driftové závody (především japonská D1 Grand Prix), dodnes se nepovoleně driftuje v ulicích japonských měst. Podobnost s jistou populární sérií her tedy vůbec není náhodná. Když se podíváte na skutečné záběry driftujících aut (a také co je to obvykle za auta a jak jsou vytuněná), pochopíte jak moc se tento žánr počítačových her driftingem inspiroval.
Nebezpečná sranda
Pro někoho to možná bude překvapení, ale když už někdo prolétává zatáčky smykem jako blázen, existuje docela reálná možnost, že se neshodne s odstředivou silou na směru, kterým se má auto vydat. Pokud jste jedni z těch, kteří sledují závody motorových vozidel kvůli nehodám, drifiting by vás mohl celkem dost bavit. A aby bylo Shadenfreude alias radosti z cizího neštěstí učiněno za dost, tady máte kompilaci ne zrovna moc vydařených smyků:
Všechno driftí, co má kola
Teoreticky potřebujete akorát výkonný náhon na zadní kola, ale přirozeně ne každé auto je dostatečně stabilní na to, abyste smyk ve zdraví přežili. Driftovat se dá i s náhonem na všechna čtyři kola, ale to je podstatně obtížnější. Driftovat se dá v podstatě i s motorkami, i když závodníci to obvykle nazývají jinak (přestože smyk je smyk ať už jedete ve ferrari nebo na koloběžce). Nejčastěji používanými značkami aut pro driftování jsou nejspíš Nissan, Toyota, Chrysler nebo starší BMW.
Diskuze