Abychom vám mohli poskytovat služby sociálních sítí, používáme na tomto webu soubory cookie. Soubory cookie slouží k osobnímu přizpůsobení obsahu, poskytování reklam na míru. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s používáním souborů cookie.

Capoeira – brazilský bojový tanec

Capoeira si prošla dlouhým historickým vývojem a než se z ní stal Brazilský národní sport, byla dlouhou dobu zakázána a její trénink byl krutě trestán kvůli spojení s gangy. Trošku informací o populárním bojovém tanci.

Fotografie dvou mužů, kteří tančí tanec capoeira

Capoeira – bojové umění made in Brasil

Tanec či bojové umění? Tuto otázku si dodnes klade spousta lidí. Dá se říct, že Capoeira si v historii vyzkoušela obojí či vydávala jedno za druhé, takže zůstává stále někde uprostřed. Tento styl se vyvinul v Jižní Americe, konkrétně v Brazílii a vše začalo u obchodu s otroky.

 

Capoeira – původ, otroci a jejich utrpení

Od šestnáctého do devatenáctého století převáželi Portugalci otroky, které odchytli v Africe do Jižní Ameriky. Centrem a největším sběratelem této levné pracovní síly byla Brazílie (putovalo zde 42 procent ze všech otroků, kteří byli přepraveni přes Atlantický oceán. Byli to lidé patřící k různým skupinám afrických obyvatel. Nejčastěji se brali otroci z území dnešní Nigérie, Beninu, Toga, Angoly, Konga a Mozambiku.

 

 

Capoeira – útěk z reality nebo trénink?

Tito lidé s odlišnými náboženstvími a tradicemi byli tvrdě uvrženi do Nového Světa a sloučeni s původním, domorodým obyvatelstvem. Pod tíhou otroctví a tvrdé dřiny se vyvinula Capoeira, jakožto možnost tajně zlepšovat své dovednosti a nějakým způsobem promítnout svou kulturu.
Jako bojové umění bylo vytvořeno tak, aby jej mohl provozovat i otrok s železy na rukou.

 

 

Capoeira – konec otroctví a zákaz Capoeiry

Po zrušení otroctví se bývalí otroci přesunuli do braziských měst, kde neměli šanci sehnat práci a obživu. Mnoho z nich se zformovalo v gangy, které si tedy vydělávaly na živobytí nelegálně. Jejich nástrojem se stala Capoeira, a proto byla v roce 1892 v Brazílii zakázána. Tresty byly tvrdé. Kdo byl přistižen, většinou skončil bez Achillových šlach. Capoeira tedy byla trénována tajně, částo na místech, odkud bylo několik možností útěku. Do hudby byly vloženy party, které varovaly cvičíci před policí. Capoeristé si dávali přezdívky, aby zakryli před policií svou pravou totožnost (tradice přezdívek zůstává dodnes.).

 

 

Capoeira jako národní sport

Zákaz byl zrušen v roce 1918, ale až v roce 1937 byl Mestre Bimba pozván, aby před prezidentem ukázal, co umí. Po shlédnutí představení mu prezident dovolil otevřít první školu Capoeiry v Brazílii a toto umění bylo uznáno jako národní sport.

 

 

Capoeira a dvě základní školy

V roce 1942 Mestre Pastinha otevřel školu Capoeira Angola. Jeho studenti nosili černé kalhoty a žlutá trička, což se stalo zvykem u mnoha dalších pokračovatelů. Mestre Bimba a Mestre Pastinha jsou zpětně považováni za zakladatele dvou stylů Capoeiry - Regional a Angola.

 

 

Capoeira – rozdíl mezi školami

 

Capoeira Regional

Jde spíše o boj, než o tanec. Mestre Bimba se snažil rozšířit capoeiru mezi širokou veřejnost a zároveň ji odpoutat od věčného spojování s kriminálníky. Má rychlé tempo a původní verze obsahuje minimum akrobacie.

Capoeira Angola

Varianta, která je považována za kolébku klasické Capoeiry. Rychlost je rozdílná podle druhu konkrétní školy, ale původní Angola byla velmi pomalá a účinkující jsou velmi blízko u sebe.
Později vzniklo mnoho mixů obou stylů, takže dnes není moc škol, které by je učily v čisté a původní formě.

Capoeira a neodmyslitelná hudba

Hudba je s Capoeirou neodmyslitelně spojena. Udává tempo a styl hry vevnitř kruhu (rody). Tempa mohou být velmi odlišná a jde jak o doprovod hraný, tak zpívaný. Písně jsou různé, téma se pohybuje od toho, co se zrovna děje v Rodě, přes náměty jako život a láska po historické. Základním nástrojem je Berraboi, což jsou nástroje podobné luku, kde tětivu tvoří ocelová struna, na kterou se klepe zvláštní malou tyčkou.

 

Capoeira – styl hry

Hráči stojí v kruhu (Rodě) a pohybují se na místě do rytmu hudby. Dva hráči poté vstoupí dovnitř, mezery za nimi se ozavřou a začíná hra. Ostatní nezahálejí a povzbuzují účinkující tleskáním do rytmu, zpěvem či kombinací obou. Roda by něměla být menší než tři metry, ale standardně mívá i 10 metrů v průměru.

 

 

Capoira a kapka filozofie

Roda je oddělený svět, který je vyržen z okolního dění. V Rodě bývá hráčův největší protivník on sám. Filozofie hraje v Capoeiře velkou roli a všichni mistři se snaží učit hráče respektu, odpovědnosti, bezpečnosti, chytrosti a svobodě.

 

Jak se vám líbil článek? Hodnocení: 5.0 Počet: 1 Nejlepší: 5 Nejhorší: 5

Diskuze

Vybrané video

Marika Šoposká – nová tvář českého filmu

Magazín pro všechny správné chlapy jakéhokoliv věku. Články o ženách, sexu, automobilech, technice, sportu, bojovém umění, kultuře a celkové image muže.

O magazínu

ZŮSTAŇTE VE SPOJENÍ

POSLEDNÍ ČLÁNKY

POSLEDNÍ TWEETY

© 2018 Railsformers s.r.o.