Balistika a střelné zbraně
15.05.2006
Balistika je součástí kriminalistiky. Jak a čím se střílelo v minulosti? A jaké střelné zbraně máme dnes? Kam sahají počátky střelných zbraní? Kriminalisté sledují zasažené předměty, drážky ve vývrtu i druh náboje.
Kriminalistická balistika
Vědní obor zabývající se zkoumáním zbraní, povýstřelových zplodin a střely jak mimo zbraň, tak ve zbrani. Kriminalistická balistika napomáhá vyšetřovat případy, kde bylo použito ručních střelných zbraní.
Střelné zbraně od počátku
- 648 př. n. l. - v Číně se objevil první psaný dokument o použití střelného prachu
- rok 1500 - Leonardo da Vinci navrhl spirálovitě rýhovanou hlaveň
- 1664 - angličan Hill obdržel patent na revolver, ruční poloautomatickou zbraň.
- 1835 - američan Samuel Colt si nechal patentovat bubínkový revolver (zahájil éru opakovacích zbraní)
Střelné zbraně mechanické
Luky, kuše, praky a jiné. Všechny zbraně, které do pohybu uvádí mechanická energie. Pro kriminalistickou balistiku jsou téměř bezvýznamné (nemají hlaveň ani nábojnici - nutnost pro identifikaci).
Plynové střelné zbraně
Vzduchovka, plynovka, větrovka. Zbraně bez nábojnice, ale mají hlaveň (tou je při výstřelu protlačována střela, např. diabolo). Plynové zbraně využívají pneumatickou energii vzduchu nebo jiného plynu stlačeného mechanicky.
Palné střelné zbraně
Brokovnice, pistole, kulovnice aj. Střela neboli projektil je uvedena do pohybu uvolněním chemické energie střelného prachu či samostatné zápalkové slože (směs třaskavin, hořlavin a okysličovadel). Právě palnými zbraněmi se kriminalistika zabývá v drtivé většině. Zjišťuje se ráže (průměr střely), konstrukce, výrobce a doba výroby.
Jak se vám líbil článek?
Hodnocení:
4.0
Počet:
3
Nejlepší:
5
Nejhorší:
2
Diskuze