Pivo je tu odjakživa
A to opravdu! Protože první zmínka o výskutu piva nebo nápoje mu podobnému pochází ze sedmého tisiciletí před našim letopočtem z Mezopotámie. Tam v oblasti mezi řekami Eufratem a Tigridem se totiž pěstovali Asyřané, Babyloňané, Summerové a Akkadové obilí, ze kterého se výráběl mok podobný dnešnímu pivu.
Staří Babyloňané dokonce vyráběli až 19 druhů této zkvašené tekutiny a pivovarnictví patřilo k činnostem, které přímo rozkvétaly.
V nejstarší sbírce zákonů a norem, Chammurabim kodexu, jsou výrobě tohoto nápoje věnovány celé tři paragrafy. Kromě kvality a ceny piva se zde objevuje zmínka o trestu pro toho, kdo tato nařízení nedodržuje. Kromě obilí používali Babyloňané od šestého století př. n. l. k výrobě piva i chmel. Dokonce jako vrcholný chuťový zážitek je popisován chmel vrbový.
Poté se výroba piva rozšířila do Egypta (který byl dlouho považován za kolébku pěnivého moku), Arménie, Persie, Řecka a Říma.
Pivo cestuje po světě
Egypt tedy nestál u zrodu piva, ale jejich nápoj z města Pelusium, který vznikal ze sladu z ječmene, prosa, šafránu a jiného koření, byl proslulé. Po dokončení se tento mok zakopával v hliněných nádobách do země, kde dozrával. K pěnivým korbelům se rádi uchylovali i Gallové, takže můžeme směle věřit komixům o Asterixovi, kde pivo teče proudem při každé oslavě.
Pivo se pojmenovávalo dříve jako cervesia nebo cervisia, kterýžto název zůstal v románských jazycích zachován dodnes. Jiný světově známý název - beer - pochází ze staroněmeckého „bior”, což je upravené latinské slovo „biber”.
Pivo v Čechách
Na naše území přinesli výrobu piva Slované, kteří se usadili pod horou Říp. Ale úplně prvním písemným dokladem, ve kterém se zmiňuje výroba hořké tekutiny, je nadační listina Vratislava II. z roku 1088. Není od věci připomenout, že v té době se z pivního základu připravovalo i jídlo a recepturu na výrobu tedy znala téměř každá hospodyňka.
Ve 14. a 15. se výroba piva zdokonalila a na řadu přišly městské pivovary, které však upadly, když bohatí měsťané začali po roku 1547 vystupovat proti vládě Habsburků a jejich živnost jim za trest byla odejmuta.
Pivo - rozmach v 18. a 19. století
Opětovné pozvednutí prestiže českého piva se datuje do druhé poloviny 18. století. Sládek František Ondřej Poupě přišel s plány na nové zařízení pro produkci sladu a piva a snažil se do svých myšlenek zasvětit i ostatní sládky. Těsně před smrtí se mu podařilo v Brně otevřít pivovarskou školu, která neměla v Evropě obdoby. Ne nadarmo se zde učili vařit pivo tuzemští i zahraniční pivovarníci.
V roce 1842 konečně vzniká Měšťanský pivovar v Plzni, podle jehož technologie výroby začaly brzo vařit pivo i ostatní sládci v Čechách a na Moravě. Průmyslová revoluce v polovině 19. století měla velký vliv i na zlepšení a rozvoj výroby piva.
V našich zemích byla spousta skvělých odborníků na výrobu zlatavého moku a rozvoj průmyslu to jenom podpořil. České pivo začalo být proslulé po celém světě. Jenom v té době vzniklo zhruba 30 nových pivovarů.
I pivo ničí války
České pivovarnictví fungovalo v relativně dobrých podmínkách až do druhé světové války. Po ní však zůstalo zavřeno mnoho pivovarů a ty, které vydržely, byly později zestátněny. Především se utnuly investice do nových technologií a vybavení, přesto však byl pivovarský průmysl schopen zásobovat i světové trhy a obstál tam.
Po druho světové válce vznikly jenom dva nové závody na výrobu chmelového nektaru. Zatímco mostecký pivovar ukončil svou činnost v roce 1998, Ragegast vytrvává do dnešních dnů.
Druhy piva
V České republice můžeme běžně narazit na tyto druhy piva:
- výčepní
- ležáky
- černé
- řezané
- lehké
- speciální (vysokoalkoholické)
- porter
- pšeničné
- kvasnicové
- nealkoholické
Zároveň lze narazit na piva, která jsou ochucena různými příměsemi a nemají tedy už svou typickou hořkou chuť.
Diskuze