Střelný prach - původ je zahalen
Kdo přišel na myšlenku střelného prachu, se už dnes asi nedozvíme. Jeho vynález by pravděpodobně mohl vycházet od Arabů, i když mnohdy se dočteme, že se do Evropy dostal z Číny. Ani jednu domněnku však není možné vědecky dokázat. Původně sloužil jako pohon raket, později se jimi plnily granáty. V Evropě ho ve větší míře začali používat husité v patnáctém století.Střelný prach - výbušná historie
Střelný prach se skládá z jemně mletého dusičnanu draselného (KNO3), dřevěného uhlí a síry. Poprvé se popis na jeho výrobu objevil v rukopise Rogera Bacona v roce 1242. Od té doby se poměr jednotlivých částí měnil. Nestarší střelný prach nesl název serpentin, ten měl však špatné vznětové vlastnosti a výsledná směs nebyla příliš kompaktní.Střelný prach - exploze v zrncích
Daleko lepší vznětlivost měl střelný prach, jak ho začali v průběhu 15. století vyrábět ve Francii. Výsledná zrna, která vznikala při jeho výrobě se nedělila na jednotlivé části a lépe hořelo, čímž se zlepšoval výbušný efekt. Vytváření zrn bylo umožněno tím, že se všechny substance mísily za vlhka, a proto výsledná látka lépe držela dohromady a mohla se prosevát.Bezdýmový střelný prach
Klasický černý střelný prach už vůbec nevyužívá pro výrobu střeliva do zbraní. Při jeho spalování se totiž produkuje mnoho látek, které způsobují korozi, kromě toho existuje spousta výbušnějších sloučenin.Pro plnění nábojů se v v současnosti používá kordit, což je varianta bezdýmého střelného prachu, který obsahuje střelnou vatu s příměsí nitroglycerinu. Bezdýmý střelný prach si už v roce 1887 nechal patentovat Alfréd Nobel a je používán téměř ve všech palných zbraních.
Černý střelný prach byl naopak vytlačen jako trhavina do lomů a jeho největší použití je v oblasti zábavné pyrotechniky z důvodů odolnosti proti okolním mechanickým vlivům a snadné zapalitelnosti.
Diskuze